Pokud stát, kraj a vlastníci lesů nezakročí, mohou z lesních porostů v Pardubickém kraji zbýt takové trosky, jaké jsou vidět na hřebenech Jeseníků. Příští rok na jaře téměř jistě přijde kůrovcová kalamita. Viníkem je dlouhodobé sucho.
Hlavní pomoc majitelé lesů čekají od státu, který až dosud spíše selhával. Bránit kalamitě však může částečně i kraj. Klíčové je přimět všechny vlastníky lesů, aby včas pokáceli a odvezli kůrovcem napadené stromy. Jinak se škůdce bude šířit jako požár vyschlým porostem dál. Důležité je, aby všichni jednali rychle.
„Prognóza na příští rok je negativní, kůrovec je velmi rozšířen v kraji Vysočina, Jihomoravském a Olomouckém a velká postižená ohniska postupují směrem k hranicím našeho kraje,“ uvedl vedoucí oddělení zemědělství krajského úřadu Martin Vlasák.
„Kalamita způsobená podkorním hmyzem nemá svým rozsahem v novodobé historii obdoby,“ uvedl pracovník Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Pavel Bednář.
Těžba se už nevyplatí
I když je třeba, aby vlastníci lesa okamžitě těžili napadené dříví, chybí jim k tomu motivace. Ceny dřeva spadly dolů. Zatímco v minulosti majitel lesa mohl dostat za kubík přes dva tisíce korun, nyní je to o polovinu méně.
V Hradeckém kraji proto odstartovali dotační program, který má vlastníky lesů motivovat k rychlému odstranění napadeného dříví. Těžbu a přiblížení kůrovcových stromů k asanaci kraj podpoří dotací 150 korun za metr krychlový dřeva. Celkem je připraveno 10 milionů korun.
„Kraj nebude nahrazovat ztráty z hospodářské činnosti ani likvidaci kůrovcových souší. Hodlá v příštím roce ocenit včasnou likvidaci kůrovcového dříví u malých vlastníků,“ uvedl radní Hradeckého kraje Karel Klíma.
„Je to od Hradeckého kraje sympatický krok, vlastníky lesů to nezachrání, ale trochu jim pomůže,“ uvedl majitel lesa Vít Novák z Rabštejnské Lhoty.
Pardubický kraj takovouto podporu pro majitele lesů nepřipravuje. „Chystáme dotační program na ochranu lesa ve smyslu podpory lapačů na kůrovce. Další dotační tituly, které jsou uvažovány, se zaměřují spíš na obnovu lesa, protože z důvodu výrazného poklesu cen dříví na trhu mají vlastníci na obnovu lesa méně finančních prostředků pro tuto činnost,“ uvedl krajský radní Václav Kroutil zodpovědný za životní prostředí.
Dotace by měly jít mimo jiné na zřizování nových oplocenek pro obnovu lesa, úpravu vodního režimu, vnášení plodonosných a vzácnějších druhů dřevin. Nic ale ještě rozhodnuto zatím není. „Z důvodu posuzování veřejné podpory uvedených dotačních titulů probíhá nyní ve spolupráci s ministerstvem zemědělství notifikační řízení v Bruselu,“ uvedl Kroutil.
Nestačí ale nabídnout dotace, ještě je třeba zajistit, aby se o nich vlastníci lesů, kterých je v kraji bezmála dvacet tisíc, včas dozvěděli.
Úplně jinou a pro kůrovce nijak nebezpečnou formou boje proti důsledkům sucha je založení Institutu enviromentálních výzkumů a aplikací, který dostane z krajského rozpočtu příští rok 1,8 milionu korun.
Bude mít za úkol „vypracovat pro území Pardubického kraje komplexní, dlouhodobou a ucelenou strategii, zaměřenou na snížení dopadů sucha na krajinu, lidské zdraví a životy“. Jak si ČTK všimla, proti se postavil jediný krajský zastupitel - Václav Snopek z KSČM, který poznamenal, že úkolem kraje není vytvářet výzkumné ústavy.
