Už od zimy se v lesích za Chrudimí kácí. Těžké stroje rozjezdily pěšinku u Monaka i neoficiální bikepark se skoky, který si tam v lesích někdo vybudoval.
Kočičí hrádek schovaný mezi stromy najednou stojí na kraji mýtiny. Na singltrek cyklisté nemohou, je kvůli kácení přehrazený červenobílými páskami. Prší, a přesto jsou všude vidět uschlé stromy, které dřevorubci nestíhají pokácet a odvézt.
„S kalamitou bychom si dokázali poradit. Tohle ale kalamita není, to je katastrofa,“ řekl ředitel společnosti Městské lesy Chrudim Zdeněk Odvárka. Letos očekává až čtyřnásobnou těžbu oproti běžnému roku.
Trojice mužů, která se navzájem v úterý dopoledne fotila před populárním Kočičím hrádkem nedaleko výletní restaurace Monako, měla při pohledu na pařezy jasno. I tady byl kůrovec. Ale není to tak úplně pravda. Stromy podle odborníků zabíjí sucho, kterému byly vystaveny od roku 2014 a dlouho mu odolávaly.
Teď už se jejich schopnost přežít v nepříznivých podmínkách vyčerpala a usychají, byť málokterý květen byl deštivý tak jako ten letošní. Kůrovec je tu také, ale často nalétává už do suchých stromů.
„Usychají nám nejen smrky, ale i borovice a modříny. Singltrek jsme museli zavřít. Začali jsme tam kácet v lednu a mysleli si, že to rychle zvládneme, ale nemůžeme se odtud dostat. Prší, a přesto se stále ukazují nové a nové souše. Tam, kde nebylo nic, najednou vidíme, že budeme muset vzít celý porost,“ uvedl Odvárka.
Městské lesy stojí na okraji velkého území, které se táhne přes celou východní část Pardubicka až za Chrudim a Slatiňany i Chrast. Právě zde je podle mapy, kterou tento týden zveřejnil portál InterSucho, extrémní sucho v půdním horizontu od 40 centimetrů do jednoho metru. Podobně postižená je v Pardubickém kraji už jen oblast mezi Lanškrounem a Moravskou Třebovou.
Polovina lesů patrně zmizí
Kůrovcová kalamita na Chrudimsku a Pardubicku zatím není, ovšem je to jen otázka času. Škůdci hraje vše do karet. Uschlých stromů je tolik, že je vlastníci už nestíhají kácet a odvážet. Chybějí lidé, kteří by to udělali. Pily jsou zahlceny, cena dřeva klesla natolik, že už se ho nevyplácí těžit.
Okraje lesů lemuje kulatina, která nejspíše skončí jen jako palivo. Lesní hospodář Aleš Erber už před lety varoval před ohrožením českých lesů a nutností změnit způsob hospodaření v nich. Smrkové porosty ve výškách pod 400 metrů nad mořem podle něj zmizí, jen je otázka, jak rychle.
Bude to znamenat zánik téměř poloviny všech lesů v kraji. „Vlastníci lesů byli přesvědčeni, že klimatická změna neexistuje, že smrkové monokultury jsou nezničitelné. Neudělala se včas potřebná opatření, nevysazovaly se jiné druhy,“ uvedl Erber. Podle něj je rozsah pohromy v celé zemi už takový, že musí zasáhnout vláda. „Řešení krize tkví ve vyhlášení nouzového stavu a ve výkupu dříví garantovaném státem,“ řekl.
Sucho zasáhlo i stromy ve městech. Obyvatelé Sídliště U Stadionu v Chrudimi prakticky přišli o smrkový les, který je odděloval od železniční trati. Usychá například i březová alej u pardubického krematoria. Trpí i stromy v alejích kolem silnic.
„V několika lokalitách jsou na tom stromy dost špatně. Máme potíže s mladou výsadbou. I strom, který vypadá, že se uchytil, z ničeho nic odejde,“ řekl ekolog František Weisbauer ze Správy a údržby silnic Pardubického kraje.
Pokud sucho zlikviduje velkou část dnešních lesů, není jasné, jak a čím je vlastníci nahradí. Na zalesňování chybějí sazenice, lidi i peníze.
„Možná se bude úplně muset změnit systém hospodaření v lesích. Třeba se některé holiny nechají zarůst náletem, a co bude schopné se uchytnout v tomto změněném podnebí, to vyroste, udělá se probírka a bude z toho třeba březový les,“ uvažuje starosta Chrudimi František Pilný.
Podle zákona majitel lesa musí holinu do dvou let zalesnit. Je ale pravděpodobné, že kvůli rozsahu pohromy se skutečně začne více využívat přirozené obnovy lesa, kdy se nejdříve samy uchytí a vyrostou takzvané přípravné dřeviny, jako je bříza, osika, jíva či jeřáb.
Ty vytvoří vhodné prostředí k tomu, aby v lese rostly cennější dřeviny, jako jsou jedle, buk nebo dub. Přirozené obnově lesa ale brání zvěř. „Bylo by dobré snížit stavy zvěře, aby neškodila lesním porostům a aby vlastníci nemuseli vynakládat zbytečně další peníze na ochranu proti zvěři,“ uvedl Erber.
