„Minulý rok byl lepší, ale stále těžíme třikrát až čtyřikrát více dřeva za rok než dříve,“ řekl Odvárka. Podle něj jeden lepší rok kůrovce nezastaví.
„Smrkové porosty starší padesáti let, které jsou na sucho a na kůrovce nejchoulostivější, to nepřežijí. Na Podhůře jsme už dokáceli poslední lesy, něco nám zbývá ještě ve vyšších polohách kolem Rtenína,“ řekl Odvárka.
Přesto není proměna městských lesů tak dramatická jako výsledek kůrovcové kalamity například v Jeseníkách. Dětský Kočičí hrádek dříve schovaný mezi stromy sice stojí na kraji mýtiny, ale všude kolem je možné vidět listnáče i borovice.
„Máme tu mraky listnáčů, naši předci naštěstí například kolem rozhledny Bára nasázeli duby, takže jsme bez smrků, ale obrovské holiny tu nejsou,“ řekl Odvárka.
Kalamita v Pardubickém kraji nejvíce zasáhla oblasti kolem Nasavrk a Svitav. Všude v krajině jsou vidět nové holiny, například kolem Sečské přehrady.
„Kůrovcová ‚kola‘ se stále rozšiřují, anebo kalamita postupuje z kraje Vysočina do větších hloubek Pardubického kraje. V řadě případů se kůrovcová ohniska objevují tam, kde loni ještě nebyla. Například v Českých Mílovech,“ uvedl lesní odborník Aleš Erber.
„Loňský rok byl přibližně stejný jako rok 2019, situace tedy není růžová, ale už nejde o takový prudký nárůst. Zatím se zdá, že letošní zima bude relativně vlhká. Teď potřebujeme hlavně chladné a vlhké léto,“ uvedl jednatel společnosti Diecézní lesy Hradec Králové Pavel Starý.
Pardubický kraj loni připravil pro malé vlastníky lesů dotace na těžbu kůrovcového dříví. Z deseti milionů ale vyplatil jen tři. „Máme informace, že se doplnily spodní vody a problém s kůrovcem se přibrzdil,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
„Malé čerpání přisuzuji nízké informovanosti drobných vlastníků lesů. Řada z nich o problematice péče o lesích a možnostech čerpání dotací ví málo, nebo neví vůbec,“ uvedl Aleš Erber.
Co bude dál, určí počasí
Lesy České republiky, které spravují 47 procent lesů v Pardubickém kraji, loni vytěžily 799 tisíc metrů krychlových dřeva, z toho 594 tisíc kůrovcového a 84 tisíc poškozeného větrem. Po kalamitě zůstalo 861 hektarů holin. Co bude dál, určí počasí.
„Další vývoj bude záležet hlavně na něm. Pokud nebudou žádné extrémy, počet napadených stromů i objem vytěženého kalamitního dřeva v meziročním srovnání klesne,“ řekla mluvčí podniku Eva Jouklová.
Dobrou zprávou je, že sazenice stromů, které správci zdejších lesů loni vysadili na holinách po kůrovcové kalamitě, se počítají na miliony a díky příznivému počasí se většinou ujaly.
Lesy České republiky chtějí letos zalesnit 408 hektarů 2 364 000 sazenicemi. Vzniká přitom docela jiný les. Například v chrudimských lesích už sázejí skoro sto procent listnáčů, jen minimum borovice a jedle.
„Sázíme kolem 60 tisíc stromků ročně. Nelze ale zasadit vše, co vykácíme, protože by tu zase vznikly stejnověké stejnorodé listnaté porosty,“ řekl Odvárka. Takové porosty by mohly být v budoucnu zranitelné.
Stále častěji navíc lesníci využívají přirozené obnovy lesa. Na mýtinách připraví půdu, na níž se uchytí bříza či osika. Postupem let budou pak do porostů sázet různé další dřeviny. Výsledkem má být pestrý les, který bude opakem dosavadních smrkových monokultur.
