"Projekci jsme zařadili v rámci devátého ročníku Měsíce filmu na školách, který u nás probíhá už šest let," uvedla organizátorka akce, učitelka gymnázia Alena Vomlelová.
Film na školáchKaždoročně se v listopadu konají na stovkách základních a středních škol projekce filmů k tématu moderních československých dějin a besedy s pamětníky. V rámci letošního devátého ročníku si školy mohly opět vybrat zdarma jeden film z nabídky dokumentárních snímků přibližujících moderní československé dějiny. Letos organizátoři připravili průřez nejdůležitějšími etapami české a československé historie: 2. světová válka a holocaust, perzekuce 50. let, rok 1968, normalizace a sametová revoluce. Kromě snímku Hitler, Stalin a já byly v nabídce také tituly Postavení mimo hru, Deset bodů nebo film České děti. |
Multimediální učebna byla zcela plná, na následující besedu si počkalo asi sto dvacet studentů. Diskutérem a zároveň přednášejícím byl Vojtěch Kyncl, historik známý především výzkumem pachatelů genocidy a holocaustu, ale také mezinárodních vztahů ve střední Evropě po druhé světové válce.
Studenti nepokládali dotazy jen všeobecného charakteru. Hned první dotaz mířil na Wilhelma Schultzeho, známou figuru pražského gestapa, který pátral po členech odbojové skupiny Silver A.
"O něm nevíme nic. V dubnu v roce 1945 se vypařil a od té doby o něm nikdo nikdy neslyšel," odpovídal Kyncl.
Zároveň si postěžoval, jak chabé bylo potrestání nejen válečných, ale i komunistických zločinců. Kyncl například upozornil na nedávno zesnulého prokurátora Karla Vaše, který poslal na šibenici řadu lidí, a přesto dožil v poklidu a s přiznanou penzí, zvýšenou díky výsluhám za doby působení na prokuratuře a jako soudce.
Studenti se ukázali jako zdatní diskutéři. Hned se totiž historika zeptali, jak by on osobně postupoval v případě odsouzené prokurátorky Ludmily Brožové Polednové. Ta si vyslechla rozsudek až osmnáct let po sametové revoluci, když byla 1. listopadu 2007 odsouzena k osmiletému nepodmíněnému trestu.
Kvůli podlomenému zdraví však ve vězení mnoho nepobyla a nakonec dostala na konci roku 2010 milost od prezidenta Václava Klause. Studenti se v této souvislosti ptali, zdali je spravedlivé s takovým zpožděním někoho ještě trestat, což je ostatně dotaz, který si tehdy kladla téměř celá společnost.
"Ptám se stokrát sám sebe. Ale dokázal bych nakonec říct jejím obětem: omlouvám se, ale ten co vás odsoudil, už je starý?" řekl Kyncl.
Dodal, že podle něj měl každopádně zaznít rozsudek, který jasně řekne, čeho se kdo dopustil.
"Otázkou by pak zůstal vlastní trest," dodal. Dotazy od studentů téměř neměly konce, na přetřes se dostala i legitimita současné komunistické strany nebo aktuální témata, jakým je třeba zvolení slovenského neonacisty do funkce hejtmana v Banskobystrickém kraji.
Povědomí a znalosti studentů o nacismu a komunismu si po skončení besedy historik Kyncl pochvaloval.
"Nechci říkat, že tohle gymnázium je nějaká výjimka. Gymnazisté jsou všeobecně na tato témata připraveni dobře. Horší je, když pak přednáším studentům na filozofické fakultě. Vidím, že u studentů, kteří přišli z jiných škol, už znalosti třeba o holokaustu nejsou nijak vysoké,"uvedl Kyncl.
Přesto dodal, že znalosti mladých lidí o krutých režimech, jakými země prošla, se za posledních dvacet let výrazně zlepšily.
 |
