Epidemie spalniček se v Ostravě šíří už přes dva měsíce. Příznaky u prvního z pacientů se objevily na přelomu roku. Ačkoli hygienici se od začátku ledna snaží šíření nákazy zastavit, každý týden přibývají noví nakažení.
„Letos už máme 40 laboratorně potvrzených případů onemocnění spalničkami a u dalšího pacienta s podezřením čekáme na výsledky,“ říká ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě Irena Martinková s tím, že téměř všichni nakažení jsou z Ostravy.
Loni přitom onemocnělo v celém kraji jen šest lidí, takže počet pacientů za dva měsíce je už téměř sedminásobný. Mírně převažují dospělí, mezi nimi jsou i čtyři zdravotníci. U zdravotní sestry z Vítkovické nemocnice potvrdily testy onemocnění v pátek. Hned poté se nemocnice rozhodla omezit návštěvy.
„Zákaz návštěv přispěje k nezbytné prevenci proti rozvoji epidemie v regionu a jeho smyslem je ochrana zdraví pacientů, zdravotníků a všech obyvatel kraje,“ uvedla mluvčí nemocnice Lucie Drahošová.
Některým lidem se po očkování nevytvořily protilátky
„Jedna zdravotnice z pavilonu G onemocněla a dalších pět je nyní v karanténě. Kolegům z hygienické stanice jsme poskytli i seznam pacientů, se kterými byli tito zaměstnanci v kontaktu,“ říká nemocniční hygienik Radek Mikšík.
Podle něj by většina personálu Vítkovické nemocnice, která patří holdingu Agel, měla být proti nákaze imunní.
„Testy na množství protilátek jsme totiž dělali už v roce 2017, kdy se v kraji vyskytla první epidemie spalniček. Ti, kteří měli nízkou hladinu protilátek, se tehdy nechali přeočkovat. Mezitím ale nastoupili noví, takže letos jsme otestovali přes 800 ze všech našich 927 zaměstnanců a asi čtvrtina potřebuje přeočkovat, což právě probíhá,“ uvedl Mikšík.
„Ukázalo se také, že asi deseti lidem, kteří byli naočkovaní před dvěma lety, se nevytvořily protilátky a musí být naočkovaní znovu. Otázka ale je, zda by tito lidé onemocněli. S tím není dostatek zkušeností,“ dodal.
Nemocnice vyhledá pacienty
To potvrzuje i epidemioložka Martinková. Předpokládá ale, že pacienti nemocnice v ohrožení nejsou.
„Budeme vyhledávat konkrétní pacienty, které ošetřovala nemocná zdravotní sestra a její spolupracovníci, kteří jsou v karanténě, protože nemají protilátky a mohou tedy také onemocnět. Většina pacientů na seznamu je ale v seniorském věku. Je tedy velmi pravděpodobné, že prodělali spalničky v dětství, což jim zajistilo doživotní imunitu. Víc budeme vědět až v dalších dnech,“ dodala Martinková.
Spalničky se šíří v mnoha zemích. Tisíce nakažených umírají
Moravskoslezští hygienici letos vyhledali již přes 1 300 lidí, které se setkaly s nakaženými doma, v práci nebo třeba u lékaře. „U více než 220 lidí, kteří přišli do kontaktu se spalničkami a nemají v těle protilátky, vydali lékaři rozhodnutí o karanténě,“ říká Martinková s tím, že to v praxi znamená nařízenou asi dvoutýdenní domácí izolaci.
Epidemie nebezpečné nákazy se šíří i v Praze a dalších regionech Česka - onemocnělo už přes dvě stě lidí, což je tolik jako za celý loňský rok. A také v dalších zemích světa, kde stoupá i počet obětí.
V roce 2018 podle Světové zdravotnické organizace (WHO) onemocnělo spalničkami ve světě nejméně 230 tisíc lidí - přesné údaje budou známé až ke konci dubna. A odhadovaný počet úmrtí se pohybuje přes sto tisíc.
Jen na Madagaskaru se podle údajů WHO od loňského září do letošního února nakazilo spalničkami už přes 68 tisíc lidí a téměř tisíc zemřelo, většina dětí a mladistvých.
