Výskyt spalniček na Trutnovsku postihl nejvíce právě závod německého koncernu Siemens v průmyslové zóně Volanovská na okraji Trutnova. Zatím se neví, kde se jeden z jeho zaměstnanců nakazil.
Firma musela všechny pracovníky poslat na testy. Dokud se u nich jednoznačně neprokáže, že jsou očkovaní proti spalničkám a mají dostatek protilátek, nesmějí opustit domov.
„Nemáme zatím představu, jak se nemoc do závodu dostala. Obdrželi jsme pouze informaci, že jeden z našich zaměstnanců byl diagnostikován, ale nevíme, kde se nakazil. Nabrali jsme (na testování) 700 zaměstnanců, ostatní si nechali testy udělat prostřednictvím svých praktických lékařů,“ sdělila mluvčí společnosti Siemens Mariana Kellerová.
Nákazu vysoce infekčních spalniček na Trutnovsku jako první zjistili v pátek zdravotníci v trutnovské nemocnici. Pacienty však odesílají na Kliniku infekčních nemocí Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Nemocnice v Trutnově nemá infekční oddělení, zdejší laboratoře pouze testuje vzorky takzvaných kontaktů, tedy lidí, kteří mohli přijít do styku s nakaženými.
„Laboratoře v nemocnici měly výjimečné služby i během víkendu, aby otestovaly co nejvíce vzorků,“ informovala mluvčí krajských nemocnic Magdaléna Doležalová.
Přesto se zatím nepodařilo otestovat vzorky všech zaměstnanců trutnovského Siemensu. Z 850 lidí jsou zatím známé výsledky zhruba u poloviny.
„V tuto chvíli máme 220 lidí, kteří mají prokazatelně protilátek dostatek a mohou nastoupit do práce bez jakéhokoliv rizika. Současně 150 je v karanténě, protože buď protilátky vůbec nemají, nebo byly jejich hodnoty hraniční. To není dost na to, aby bez rizika nastoupili do práce. U zbylých pracovníků na výsledky čekáme, takže jsou zatím doma,“ potvrdila iDNES.cz ve čtvrtek po poledni Kellerová.
Dalších 24 zaměstnanců závodu bylo hospitalizováno v hradecké nemocnici. Začátkem týdne 19 z nich mělo potvrzené spalničky, u dalších pěti se objevily příznaky, ale na potvrzení nemoci se čekalo.
„V tuto chvíli máme na infekční klinice 21 pacientů se spalničkami, téměř všichni mají vazbu na Siemens. Hospitalizováno bylo celkem 26 lidí, ale u pěti se nemoc nepotvrdila a byli propuštěni,“ sdělil mluvčí hradecké nemocnice Jakub Sochor.
Trutnovská pobočka Siemens musela kvůli karanténě tří čtvrtin pracovníků omezit výrobu. Místo tří směn jede v závodu jen jedna. „V tuto chvíli ještě nevíme, jaké budou konkrétní ekonomické následky celé této situace. Prioritně řešíme zdraví lidí, aby nikdo nebyl ohrožen,“ řekla Mariana Kellerová.
Izolace na tři týdny
Podle hygieniků všichni z původní dvacítky nakažených pracovali v Siemensu. Jen v jednom případě šlo o cizího člověka, který se však v inkriminované době v továrně zdržoval. V karanténě by měli lidé zůstat tři týdny.
„Pokud nemají dostatečné množství protilátek, musí být v domácí izolaci po dobu 21 dnů od posledního kontaktu s nemocným,“ upozornila mluvčí Krajské hygienické stanice v Hradci Králové Veronika Krejčí.
Přísné opatření je důsledkem toho, že spalničky patří k nejvíce přenosným virovým onemocněním. Zdrojem nákazy je výhradně nemocný člověk. K přenosu viru dochází hlavně kapénkami, méně často i vzduchem nebo kontaminovanými předměty. Prví příznaky připomínají chřipku, zánět spojivek, kašel nebo teplotu.
„Až následně se většinou objevuje vyrážka začínající na obličeji a na kůži hlavy, za ušima i ve vlasech. Postupně se šíří dále i na trup, na horní a dolní končetiny. Z hlediska infekčnosti je důležitý okamžik objevení se kožní vyrážky. Nemocný může někoho nakazit již asi dva až čtyři dny před výsevem této vyrážky a až čtyři dny po něm,“ uvedla Krejčí.
Kvůli spalničkám se nyní na hygieniky obracejí další trutnovské firmy. Ptají se, jak mohou své zaměstnance preventivně ochránit. Ti je odkazují na podnikové lékaře s radou, aby nechali své zaměstnance očkovat.
„Je možné vyšetřit u zaměstnanců hladiny protilátek a následně očkovat osoby s nedostatečnou hladinou, nebo očkovat všechny bez kontroly protilátek,“ stojí na webu hygieniků.
Podobná opatření už přijala i trutnovská nemocnice. Ta nechala v první vlně testovat zdravotníky na odděleních, kde by se mohli s nakaženými pacienty setkat.
„V případě nízkých hodnot protilátek dojde k přeočkování zaměstnanců. Důvodem je především ochrana jejich zdraví a zamezení případného šíření onemocnění,“ dodala Doležalová.
