Byla to šťastná náhoda. Když výtvarný nadšenec Marek Pietoň před časem na zveřejnil na Facebooku reprodukci obrazu Ostravské madony, která za 2. světové války vyšla jako pohlednice, ozvala se mu Hana Mrázová z kanadského Toronta.
"Ten obraz znám. Patří naší rodině," sdělila pisatelka k údivu Marka Pietoně. S Hanou Mrázovou si začal psát. Na dálku tak bylo zprostředkováno restaurování obrazu, jeho prodej novému majiteli, firmě VOKD, ale i jeho první výstava, která se koná u příležitosti Roku víry a v katedrále Božského spasitele v centru Ostravy potrvá až do konce listopadu 2013.
Kdo byl autor obrazuJan Obšil (1908-1983) se narodil v Hustopečích u Brna, studoval v Praze, pak ho ale osud zavál do Ostravy, kde zůstal. Byl nejen malíř, ale hlavně divadelní scénograf. Ani za totality se nevyhýbal křesťanské tématice, vytvořil třeba výzdobu kaple rektorátu Ostravské univerzity či kostela Don Bosco. |
Příběh obrazu a rodiny, která ho vlastnila, přitom rámují zvraty. Dílo, které je triptychem vytvořeným ve snaze evokovat motiv středověkého deskového oltáře, vytvořil v prvních letech druhé světové války malíř Jan Obšil. Brzy poté ho koupil Vladimír Malík, jenž vlastnil ve své době vyhlášenou drogerii na tehdy Hlavním, dnes Masarykově náměstí v Ostravě.
Madona dostala tvář malířovy manželky
"Ve velkém, slunném bytě na Prokešově náměstí visel obraz Ostravské madony v ložnici mých rodičů," vzpomíná Hana Mrázová a dodává, že byt rodiny zdobila spousta cenných uměleckých děl, neboť Vladimírův bratr Bohumír měl vřelý vztah k umění.
"Všechna díla, mezi nimiž byly obrazy od Václava Špály, Joži Úprky nebo třeba Viléma Wünscheho, ale obraz Ostravské madony předčil nejen svými rozměry, ale i zpracováním námětu madony - chudé hornické ženy se scenérií průmyslové Ostravy v pozadí," vypráví dcera původního majitele obrazu a prozrazuje, že tvář madony patří Obšilově manželce Jenovéfě.
Ostravská madona nezapře místo vzniku.
Po únoru 1948 se však rodina Malíků ocitla v politické nemilosti. Museli se několikrát stěhovat a obraz Ostravské madony s nimi. Rodiče Hany Mrázové skončili v dělnických profesích. V 60. letech se proto rozhodli pro emigraci do Kanady. A obraz Ostravské madony nechali u příbuzných v porubském bytě, kde byl až donedávna.
"Když mi obraz přinesli před časem ukázat s tím, že by měl být vystaven v katedrále, pomyslel jsem si: To dílo přece znám. Viděl jsem ho zřejmě už na některé z pohlednic, na kterých byla jeho reprodukce," říká biskup ostravsko-opavské diecéze František Václav Lobkowicz a pokračuje: "Teď, když ale obraz vidím 'live', je o to působivější. Připomíná, že kulturní podstata Ostravy ještě před sedmdesáti osmdesáti lety byla nejen industriální, ale i náboženská."
Galerista: Umělecká hodnota obrazu je vysoká
Podle Františka Václava Lobkowicze je třeba si uvědomit, že není pouze madona lurdská, svatohostýnská nebo frýdecká, ale že i Ostrava má svou pannu Marii - tu z obrazu Jana Obšila.
Jak říká galerista Petr Pavliňák, umělecká hodnota obrazu je vysoká a jeho pozice z hlediska vývoje umění v regionu téměř nezastupitelná. "Důležitost díla vyplývá hlavně ze vztahu k Ostravsku, protože se jedná o madonu, která zobrazuje atributy našeho kraje," zmiňuje Petr Pavliňák.
