Pasivní kouření by měli do karet pacientů zapisovat praktičtí lékaři, ambulantní specialisté, například diabetologové nebo alergologové, ale třeba i dětští lékaři.
Z karty pak bude hned patrné, že pacient je ohrožen stejnými nemocemi jako kuřák.
"Tepny, které zásobují srdce, fungují už po třiceti minutách v zakouřeném prostředí stejně špatně, jako by dotyčný kouřil. Za hodinu se v těle objevují mrtvé buňky, poškozené zplodinami, a ještě čtyřiadvacet hodin poté, co ze zakouřeného prostředí odejde, jeho cévy vykazují změny stejné jako u kuřáka," popisuje počátek nemocí kardiolog Aleš Linhart.
Soužití s kuřákem nebo práce, kde se kouří, znamenají pro nekuřáka co do rizika nemocí totéž, jako by denně kouřil až deset cigaret.
FAKTA: Žijete s kuřákem?* pak máte 3x vyšší riziko infarktu |
"Mnozí z nás už to dělají, že se pacientů ptají, zda člověk žije v kuřácké rodině, byť sám nekouří. Já jako kardiolog to dělám léta, stejně tak mě zajímá zaměstnání pacienta," říká předseda Svazu ambulantních specialistů Zorjan Jojko.
Pacienti, kteří mají coby kuřáci nebo partneři kuřáků zvýšené riziko srdečních onemocnění, u něj dostanou čárku a Zorjan Jojko si je zve častěji na kontroly.
"Stejně si čárkuju lidi i podle zaměstnání. Pět let staré studie totiž dokázaly, že největší riziko infarktu hrozí řidičům tramvají," dodává lékař. A čárku u něj dostávají pochopitelně i barmani či servírky z restaurací, kde se kouří.
To praktičtí lékaři se dosud na pasivní kouření pacientů zpravidla neptali. "Ale dá se to snadno zařídit, začít psát do karet pacientů a ty rizikové pak víc sledovat. V tom nevidím žádný problém," vítá předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák iniciativu kardiologů.
I on totiž říká, že má ve své dlouhé praxi vysledováno, že kuřáci nebo ti, o nichž ví, že pracují v restauraci a jsou nuceni žít v kouři, mají více nemocí. "Jsou to častější záněty průdušek nebo větší množství alergií," dodává.
A také infarktů. "Pasivní kouření zvyšuje toto riziko trojnásobně," říká význačný český kardiolog Richard Češka. A co víc: v experimentech se ukázalo, že pasivní kuřáci mají při infarktu horší průběh nemoci a infarkt bývá rozsáhlejší.
V Česku se podle odhadů brzy změní i to, že lidé zatím nežalují své zaměstnavatele za zničené zdraví kvůli práci v kuřáckém prostředí. Nedávno byla totiž rakovina plic zařazena mezi nemoci z povolání. V zahraničí je zatím nejvyšší odškodné uznané nemocné pasivní kuřačce 11 milionů korun.
