Pokud se perete s řečí, nejste sami. Zadrhávala i Monroe nebo Churchill

  • 1
Koktavost neboli balbutismus, který má 22. října svůj mezinárodní den, je velmi nepříjemná porucha komunikace. Zvlášť u dětí může mít ošklivé dopady, protože bývají oběťmi výsměchu, někdy i šikany. Příčiny koktavosti nejsou zatím úplně jasné, pozitivní však je, že ji lze vyléčit.

V řeči zadrhávala i slavná Marylin Monroe.

Zadrhávání v řeči postihuje každého stého člověka. V Česku jde dokonce o čtyři procenta lidí, hlavně děti, ale i dospělé. Příčiny koktavosti nejsou přesně známy, pravděpodobně jde o kombinaci několika faktorů, mezi které zřejmě patří také dědičnost. Poruchu obvykle něco spustí, například tragická či radostná událost. Šok sám o sobě však není příčinou koktavosti, člověk už k ní musí mít sklony.

Vady řeči

  • Vad řeči existuje víc a u dětí je možné si je s koktavostí plést.
  • Breptavost neboli tumultus sermonis se od koktavosti odlišuje tím, že dítě mluví překotně a slabiky neopakuje, nýbrž polyká. Jde o poruchu v mozku.
  • Dysartrie je špatná výslovnost. Opět jde o záležitost centrální nervové soustavy, například u dospělých se dysartrie může projevit po úrazu hlavy.
  • Také vývojovou vadu řeči neboli vývojovou dysfázii signalizuje špatná výslovnost. Mohou za ní stát i toxiny, které dítě „načerpá“ od matky během těhotenství.

Balbutik vyslovuje slova namáhavě, nemusí však jít vždy o klasické opakování slabik. Často lidé opakují jen první hlásku slova, například d-d-d-dělení. Jindy první hlásku natahují, například sssssto. Mohou slovo rozdělovat, třeba s-tatečný. U těžších forem zadrhávání se přidávají i tělesné příznaky, člověk třeba škube hlavou, jak se namáhá vyslovit, co potřebuje. Pokud se balbutismus neléčí, může se takový jedinec dostat do stadia, kdy už není schopen se vyjadřovat.

Děti často začínají koktat kolem třetího roku věku, kdy se učí skládat slova do vět. Není třeba se vždy znepokojovat, protože je běžné, že své výroky opakují. Když opakují celé věty, pravděpodobně je vše v pořádku. Jestliže však opakují slabiky, nebo se hodně namáhají na začátku slov, je vhodná konzultace s logopedem. Často se stává, že dítě z koktavosti „vyroste“, ale spoléhat na to nelze. Rozumnější je vyhledat dětského logopeda, tedy odborníka na vady řeči, už při prvních příznacích zadrhávání. Zlomem, kdy hodně dětí začne zadrhávat, je příchod do první třídy. V tu chvíli je zásadní postoj učitele, který by v první řadě měl problém probrat s rodiči.

Léčení koktavosti je individuální, někdy je vedle nácviku plynulé řeči nutná i psychoterapie. Koktání může být příčinou úzkostí a depresí, v takovém případě mohou být k užitku i medikamenty. Pozoruhodné je, že balbutici jen výjimečně zadrhávají při recitaci básní a vůbec ne při zpěvu. Toho je možné při léčbě využít. 

Fungují také pozitivní příklady. U některých slavných balbutiků by vadu řeči málokdo předpokládal. Měl ji přitom i tak proslavený řečník, jako byl Winston Churchill. Koktali Elvis Presley nebo Marilyn Monroe, k balbutikům patří i Rowan Atkinson nebo Charlie Sheen. Před davy dokázal hovořit původně zadrhávající antický politik Démosthenés či básník Vergilius. Podle Bible koktal dokonce Mojžíš, největší z postav Starého zákona. Jak vidno, díky správnému přístupu k problému se lidé s koktavostí mohli a mohou uplatnit kdekoli.

Logopedie nemusí být strašákem, podívejte se na ukázku z lekce

Co dělat s koktajícím dítětem?

Především je nutné si uvědomit, že koktavé dítě není mentálně postiženo a nemělo by se k němu přistupovat jinak než k ostatním. Buďte však víc ostražití a hlídejte, zda dítě není kvůli balbutismu šikanováno. Učitel by neměl obviňovat rodiče, že potíže svého potomka způsobili špatnou výchovou nebo čímkoli jiným. Raději by jim měl pomoci najít dobrého logopeda, pokud se na odborníka ještě neobrátili. 

Koktavému dítěti učitel pomůže, když na něho při zkoušení nebude spěchat a nechá ho hovořit vlastním tempem. Ničemu však neprospěje dítě vůbec nevyvolávat. I malý balbutik by se měl aktivně účastnit veškeré školní činnosti, k tomu zkoušení prostě patří. Platí zde stejné zásady, které by měli při komunikaci se zadrhávajícím dítětem dodržovat i rodiče a obecně všichni, kdo s ním hovoří.

Především na dítě nespěchejte. Nedokončujte za ně věty. Nenuťte ho, aby o věci mluvilo podruhé a dobře. Sami hovořte správně a srozumitelně. Když s dítětem mluvíte, vypněte rozhlas, televizi, prostě cokoli, co může malému balbutikovi znesnadnit porozumění. Chovejte se tak, aby bylo jasné, že zadrhávání není nic strašného. Netvařte se, že neexistuje, ale nedávejte najevo, že je kdovíjak důležité.

Simha ásána - pozice lva, která odstraňuje napětí, prospívá hlasivkám i bránici, svalům obličeje a krku. Zlepšuje artikulaci, odstraňuje koktavost a vady řeči.

Co s koktajícím dospělým?

Pokud člověk začne koktat až v dospělosti, může jít o úraz hlavy. Balbutik si ho ani nemusí být vědom, protože může jít o obyčejný úder do lebky, který zdánlivě neměl žádné následky. Disponovaní lidé začínají zadrhávat v případě šoku, své může způsobit i stres. Koktavost se objevuje také u uživatelů drog. Dospělý člověk potřebuje logopeda stejně jako dítě, je možné uplatnit psychoterapii. Neuškodí ani CT hlavy. U uživatelů drog či alkoholiků je samozřejmě zásadní odstranit nejprve tento hlavní problém.

Láska ke čtení se formuje v mládí. Komu rodiče předčítali pohádky, kdo hltal...

Vývoj řeči má své zákonitosti

Způsob, jakým dítě mluví, má odpovídat jeho věku. Souvisí s ostatními schopnostmi, pokroky v nich by měly být vyrovnané. Prvním hlasovým projevem dítěte je křik, po narození žádný jiný hlasový projev neumí. Broukání přijde až po několika týdnech, následuje žvatlání. Slova, která mají konkrétní význam, začne dítě používat až koncem dvanáctého měsíce. 

Kolem dvou let už tvoří jednoduché věty a otázky (Co je to?), rok nato začne fáze Proč?, která mnoho rodičů přivádí k zoufalství. Dítě si v té době také začíná osvojovat gramatiku mateřského jazyka. Ve čtyřech letech mu roste slovní zásoba, také proto, že se podstatně zlepšuje sluchové vnímání. V pěti letech dítě dokáže správně vyslovovat většinu hlásek. V první třídě už zvládá souvětí a dokáže souvisle vyprávět.

Toto je obecné schéma, vývoj řeči je samozřejmě individuální. Zásadní je, aby rodiče a vůbec všichni dospělí s dítětem co nejvíc mluvili, četli mu a zpívali. To všechno je důležité pro správné porozumění slovům i větám a pro následné mluvení. Na dítě by se nikdy nemělo šišlat. Je třeba mít na zřeteli, že dítě se učí napodobováním. Když šišláme, šišlá také. 

Když místo vzájemné komunikace odložíme potomka k televizi, budou se mu řečové schopnosti rozvíjet hůř, protože tam se mluví rychle a ne vždy srozumitelně. Televize nebo tablet také nenutí dítě, aby se samo vyjadřovalo, a není-li nuceno používat slova, hůř si je osvojí.

Při konverzaci s dítětem je dobré dávat si pozor na jazyk. Pokud budeme hojně používat vulgarismy, bude je dítě opakovat. Možná nám to u čtyřletého caparta přijde roztomilé, ale o pět let později roztomilost vymizí a zbude jen vulgárnost. K rozšíření slovní zásoby hodně přispívá předčítání, pozoruhodný je například projekt Celé Česko čte dětem, kdy například senioři chodí předčítat do školek nebo nemocnic. Najdete tu i doporučené knížky pro děti různého věku.

5. března 2019