Britským vědcům se údajně poprvé v historii podařilo "vypěstovat" z kmenových buněk část lidského srdce. Informoval o tom britský list The Guardian. Pokud testy na zvířatech plánované ještě na letošní rok budou úspěšné, mohla by prý tato náhradní tkáň do tří až pěti let let být používána při transplantacích u pacientů trpících srdečními chorobami.
Vedoucí studie, profesor kardiochirurgie Magdi Yacoub z Imperial College London, hledal více než deset let způsob, jak vyřešit nedostatek dárcovských srdcí. Jeho tým nakonec vypěstoval tkáň fungující stejně jako chlopně v lidském srdci. To je podle The Guardian důležitý krok k tomu, aby v budoucnu mohla být z kmenových buněk vytvářena celá náhradní srdce.
Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že v roce 2005 zemřelo na kardiovaskulární nemoci ve světě 15 milionů lidí. Do roku 2010 by podle ní mohlo potřebovat nové chlopně přes 600.000 osob. "Kdyby se tento trend podařilo zvrátit, mělo by to ohromné důsledky," řekl Yacoub.
Z kmenových buněk se dá vytvořit jakákoli buňka libovolného lidského orgánu a pěstování náhradních tkání je jedním z hlavních cílů biologie. Pokud lékaři nahradí poškozenou část těla tkání, jež je geneticky přizpůsobená pacientovi, nemůže ji jeho tělo odmítnout.
Vědci dosud vypěstovali šlachy, chrupavky a močové měchýře. Nešlo ale o orgány v pravém slova smyslu, tedy o složité třírozměrné struktury z desítek různých typů buněk.
V Yacoubově týmu působili lékaři, biologové, inženýři, farmakologové a vědci zabývající se buněčným výzkumem. Po deset let zjišťovali, jak funguje každičká část srdce.
Yacoub, jenž patří podle The Guardian k nejlepším kardiochirurgům na světě, řekl, že díky práci jeho týmu je věda zase o kus blíže k vytvoření celého, bijícího srdce. "Je to ctižádostivý, ale nikoli nemožný projekt. Pokud byste po mně chtěli nějaký termín, řekl bych deset let," uvedl Yacoub.
Podle něj je ale vzhledem k dnešnímu rychlému pokroku ve vědě možné, že se tak stane dříve.
Lékaři v současnosti nemocné chlopně nahrazují chlopněmi umělými. Ty sice pacientům zachrání život, ale nejsou zdaleka dokonalé. Nemají totiž takové vlastnosti jako živá tkáň a u dětí se s přibývajícím věkem musejí vyměňovat. Kromě toho jsou pacienti nuceni brát celý život léky.
Normální chlopně mění podle Yacouba svůj tvar a velikost, což jejich náhražka, která se jen otevírá a zavírá, nedokáže. V případě vypěstované tkáně prý "srdeční sval ocení, že se může volně smršťovat".
Pro vývoj tkáně použili vědci kmenové buňky z morku kostí. Ty se pak s pomocí různých chemických a fyzikálních procesů přeměnily v buňky srdečních chlopní. Buňky pak vědci umístili do kolagenové konstrukce, kde vyrostly malé, asi třícentimetrové kotouče srdeční tkáně. Tato tkáň bude ještě tento rok implantována zvířatům, nejspíš ovcím nebo prasatům. Vědci budou monitorovat, jak funguje v oběhovém systému.
