Po schodech ji manžel vynášel, díky vám teď jezdí Jarka domů výtahem

  • 1
Honzíkovi se splnilo přání. Chtěl, aby s ním jeho máma mohla jezdit na zápasy. Paní Jarce však v cestě stálo pár schodů do domu a roztroušená skleróza, s níž bojuje už dvacet let. Díky Vánoční sbírce a čtenářům iDNES.cz se podařilo vybrat peníze na výtah a Brhlíkovi už zase jezdí na fotbal všichni.

Jarka (41) je statečná. Byla přesvědčena, že když bude cvičit a dodržovat všechna lékařská doporučení, schody do domu vždycky vyjde. Přání však nestačilo, její nemoc postoupila a ona vyšla schody jen s velkými obtížemi. „Když mi bylo nejhůř, musel mě manžel vynášet na rukou,“ říká.

Chtěl bych mámu na zápasech, přeje si malý fotbalista. My mu pomůžeme

Dnes si díky vám, čtenářům, celá rodina libuje. „Je to pro mě neuvěřitelná pomoc, splnilo se to, co jsem od toho očekávala. Dřív jsem odpoledne po práci už zůstávala doma, protože ty schody byly tak velký problém, že už jsem znovu neměla sílu je překonávat. Teď zase jezdím s manželem a synem na tréninky a prožívám odpoledne doslova všude s rodinou, vypravím se s nimi klidně kamkoliv,“ popisuje změnu Jarka, která teď pohodlně z příjezdové cesty vejde do garáže, odkud se výtahem dostane do předsíně bytu.

30.5. Světový den roztroušené sklerózy

Roztroušenou sklerózou má v Česku odhadem 22 000 lidí, a jejich počet pozvolna stoupá, každoročně přibližně o 700. Nemoc většinou propuká brzy, kolem 31. roku věku. Zatímco v roce 2013 měli neurologové k dispozici 9 léků, loni už mohli při léčbě volit ze 17 možných preparátů a v různých pokročilejších fázích vývoje je 27 nových nadějných látek. Více o nemoci

Pro rodinu bylo potřebných 480 tisíc na výtahovou plošinu příliš peněz a Jarce už bylo jasné, že postup nemoci se zvrátit nedá. Proto požádala nadaci Konto Bariéry, která společně s Nadací Agrofert a redakcí iDNES.cz uspořádala sbírku.

Když sbírka začala a paní Jarka viděla, jak peníze na kontě přibývají, byla dojatá.  „Bude to určitě znít jako kliše, ale já opravdu přesně nedokážu popsat sílu toho, co cítím, nedokážu jakoby dostatečně poděkovat. Slovo děkuju je asi nejvíc, co mohu říct, ale i kdybych ho zopakovala 1000x, tu pokoru a vděk vůči všem, kteří pomohli nejen mně, ale pomáhají pořád, za každou poslanou korunu, jím neumím plně vyjádřit. Lidé mi ohromně pomohli, patří jim můj opravdový obrovský dík,“ říká vděčná Jarka a dodává, že vždycky věřila, že lidé jsou dobří.

„Tvrdím, že dobro mezi lidmi je. Jsem ráda, že na svém konkrétním příkladě mohu ke stejnému poznání vést i svého syna.“