1. Dál od obrazovky
V době home office trávíme u monitorů a displejů mnohem víc času než dříve, což se může projevit na kondici našich očí. Člověk není od přírody uzpůsobený k tomu, aby denně trávil dlouhé hodiny před obrazovkou.
Přestože sledování televize nebo práce na počítači kvalitu zraku přímo nezhoršují, při dlouhodobém hledění do elektronických zařízení hrozí nejrůznější komplikace, jako je svědění očí, rozmazané vidění, únava očních svalů, suché oči, akomodační křeč, z níž může časem vzniknout akomodační krátkozrakost atd.
Ostříme totiž nepřetržitě na blízko a chybí nám střídání pohledových vzdáleností. Nejvhodnější vzdálenost držení mobilního telefonu pro naše oči je asi 40 cm, na monitor bychom měli pohlížet ze vzdálenosti cca 75 cm.
2. Pravidlo 20/20/20
Abyste očím pomohli, dopřejte jim odpočinek a pravidelné pohledy do dálky. Kdo denně pracuje na počítači, měl by do svého režimu zařadit pravidlo 20/20/20.
„Tedy po každých 20 minutách hledění na monitor se nejméně na 20 sekund zadívat na bod vzdálený minimálně 20 stop, což odpovídá zhruba 6 metrům. Ulevíte tak zaostřovacím svalům, procvičíte oči a zabráníte jejich vysychání. Podstatné je rovněž upravit osvětlení na pracovním stole a pozici monitoru,“ radí oční lékařka Lucie Valešová.
3. Zdraví na talíři
Zrak do jisté míry ovlivňuje i složení jídelníčku. Co si tedy pravidelně servírovat na talíř?
Zdravé oči nejsou jen v mrkvi aneb 10 potravin pro dobrý zrak |
Očím prospívá vitamin A (karotka, paprika, petržel, mléko, vaječné žloutky, brokolice, špenát, meruňky, máslo, rybí tuk, meloun, meruňky), vitamin E (ořechy, obilné klíčky, květák, rajčata, slunečnicový a olivový olej, brokolice, sójové boby, listová zelenina, hlavně kadeřávek), vitamin C (šípky, rakytník, černý rybíz, citrusové ovoce, kysané zelí, růžičková kapusta, brambory, červená paprika, brokolice, kiwi, papája), omega 3 nenasycené mastné kyseliny (tučné mořské ryby), zinek (luštěniny, vaječný žloutek, krevety, ryby, ústřice, hovězí a vepřové maso, játra, dýňová a slunečnicová semínka, listová zelenina, obilné klíčky, meruňky, ořechy, mléko a mléčné výrobky), selen (tuňák, česnek, pšeničné klíčky, cibule, ořechy, pivovarské kvasnice, houby, maso, játra, mléko, celozrnné pečivo), karotenoidy (listová zelenina a bobulovité ovocné plody).
4. Sluneční brýle
Zejména v letních dnech jsou nezbytnou výbavou sluneční brýle, které chrání oči před nebezpečnými paprsky. Viditelné světlo může dráždit oči, ale pokud se nedíváte přímo do slunce, nepoškodí je.
Škodlivou složkou slunečního záření je neviditelné UV záření. To může v dlouhodobém horizontu způsobit šedý zákal, věkem podmíněnou makulární degeneraci nebo i zhoubný nádor. Proto je vhodné pořídit si kvalitní sluneční brýle s filtrem alespoň 400, které brání zánětům spojivek či rohovky kvůli UV záření.
Při pobytu u moře se doporučuje zatmavení brýlí 50 až 60 procent. Pozor i na odraz UV záření od vodní hladiny. Důležité je uvědomit si, že zejména ve vysokohorských podmínkách slunce škodí i za mraky, proto se nevyplatí brýle odkládat ani dopoledne a v podvečer.
5. Dostatečná hydratace
Přirozenou tvorbu slzného filmu nenarušuje pouze hledění do elektronických zařízení. Pocit suchých očí a jejich pálení může způsobit i klimatizace, vítr, pobyt v přetopené místnosti, prašném, suchém či zakouřeném prostředí, svou roli hraje také stres anebo některé nemoci, jako je cukrovka, zánět očí, infekce, alergie, autoimunitní onemocnění, u žen pak i menopauza spojená s výkyvem hormonů.
Podívejte se, jak vidí svět lidé s oční vadou |
Vliv má také užívání některých léků, dlouhodobé používání očních kapek, ale i nevhodné dioptrie nebo nošení kontaktních čoček, jelikož po jejich aplikaci není slzný film rozprostřený po povrchu celého oka. Co s tím?
Nespoléhejte jen na umělé slzy z lékárny, ale vypravte se na oční a nechte si zkontrolovat zrak, abyste se ujistili, že máte správnou korekci dioptrií.
Zároveň lze u oftalmologa podstoupit také speciální test: analýzu slzného filmu. A na doporučení lékaře se můžete syndromu suchého oka trvale zbavit díky implantaci takzvaných plugů, tedy speciálních ucpávek slzných kanálků. Zákrok je ambulantní a bezbolestný.
6. Stop kouření
Zakouřené prostředí může způsobit podráždění očí a přispívat k jejich pálení, svědění a pocitu cizího tělíska pod víčky. Nestačí však vyvětrat a myslet, že je tím vše vyřešené. Tento zlozvyk si může vybírat i větší daň, kouření totiž přispívá k poškození nervů a degeneraci makuly (centrální část sítnice).
Oči a sítnice jsou hustě protkané cévami, které jsou vlivem kouření vystaveny rychlejší aterosklerotické změně neboli kornatění. Kouření může způsobovat i vysoký krevní tlak, ten je pro oční cévy také nebezpečný.
7. Každý rok k očnímu
Současná medicína umí léčit či předejít cca 75 až 80 procentům diagnostikovaných očních vad. Základem je ovšem nezapomínat na pravidelnou návštěvu očního lékaře, a to i v případě, že nepociťujete žádné potíže.
„V dospělosti se vyšetření očním lékařem doporučuje alespoň jednou ročně. Preventivní prohlídka slouží nejen k vyšetření dioptrií, ale i k odhalení závažných očních chorob, které dlouho probíhají nepozorovaně a pacient si jich sám nevšimne, například zeleného zákalu,“ upozorňuje oftalmoložka Šárka Skorkovská.
8. Oční gymnastika
Nejpřirozenější pohyb, který děláme očima a často o něm ani nevíme, je mrkání. Během něj slzný film zvlhčuje povrch oka. Při soustředěném sledování monitoru ale mrkáme asi pětkrát méně než normálně. Vzniká tzv. syndrom suchých očí, který způsobuje osychání rohovky. I u sebedůležitější práce se proto přinuťte každých 20 minut oči „promrkat“.
Rozhodně to není promrhaný čas, předejdete tak nepříjemnému pálení, zarudnutí či rozostřenému vidění. Oči si rozhodně nemněte ani neprotírejte prsty. Můžete si tak do nich zanést infekci a způsobit zánět spojivek.
Tření může i trvale poškodit rohovku, navíc tím přispíváte ke vzniku tmavých kruhů pod očima.
Zahnat únavu pomůže spíš oční jóga. Krouživé pohyby, pohled doleva, doprava, nahoru a dolů urychlí látkovou výměnu v oku a jeho okolí. Pravidelně cvičit několikrát denně a večer před usnutím by měli hlavně ti, kteří sedí celý den u počítače.
9. Jak řešit oční vady
Brýle
Mají svoje nesporné výhody. Můžete zvolit třeba antireflexní úpravu skel, která jsou vhodná pro práci na počítači nebo při umělém světle. Lze provést speciální úpravu pro řidiče, UV ochranu nebo ochranu před modrým světlem atd. Monofokální brýle zase pomáhají lidem lépe vidět na blízko i na dálku. Přesto brýle zůstávají v mnohém na obtíž, mohou se rozbít, překážejí při sportu, v létě vzniká dilema při volbě mezi dioptrickými a slunečními brýlemi.
Pozor na chyby při nošení kontaktních čoček, mohou vás připravit o zrak |
Kontaktní čočky
Do historie optiky se v 50. letech minulého století nesmazatelně zapsal prostějovský rodák Otto Wichterle, vynálezce měkkých kontaktních čoček. Umožnil lidem s oční vadou korigovat vidění a zároveň nemít na nose přítěž v podobě brýlí, což umožňuje větší svobodu. I čočky mají ovšem podle odborníků své nevýhody. Při jejich nošení je nutné přísně dodržovat hygienická pravidla, nenosit je nikdy delší dobu, než na kterou jsou určené, a ideálně je prostřídat s brýlemi, aby si oči odpočinuly a rohovka se mohla „nadechnout“ kyslíku. Také pozor na kontakt s vodou, nejen v přírodě, ale i v bazénu nebo ve vaně.
Laserová operace
Právě potíže při nošení kontaktních čoček a zároveň i touha po svobodě bez brýlí vede řadu lidí k rozhodnutí podstoupit laserovou operaci očí. V případě dioptrických vad jsou světovým trendem precizní a bezpečné zákroky prováděné femtosekundovým laserem, jejichž výhodou je rychlá rekonvalescence a téměř okamžitý návrat k běžným činnostem. Operace typu Neo SMILE 3D umožňují upravit dioptrie za pomoci speciálního laseru, který je odstraní šetrným způsobem bez narušení pevnosti rohovky. Pacient se tak prakticky už druhý den vrací k běžnému životu.
