Hýbat se, jíst zdravě a nekouřit. Zdánlivé banality mohou prodloužit život

  • 13
Nemoci srdce a cév jsou tichým zabijákem, který má ročně na svědomí téměř polovinu úmrtí v České republice. Jen v roce 2017 zemřelo v důsledku kardiovaskulárních chorob 42 procent mužů a 46 procent žen. V dalším dílu seriálu Vím, co jím paní profesorka Věra Adámková prozradí, jak změnit životní styl.

Rizikové faktory dělíme podle doktorky Adámkové na ovlivnitelné a neovlivnitelné. Věk, pohlaví nebo rodinnou anamnézu v zásadě ovlivnit nemůžeme. Náš životní styl, hmotnost nebo zlozvyky jako kouření a požívání alkoholu máme ve svých rukou.

Vím, co jím

Program vychází z celosvětové iniciativy The Choices Programme, která definuje složení potravin odpovídající zdravé výživě na základě kritérií Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). 

Značka „Vím, co jím" je určena především spotřebitelům pro jejich snadnější orientaci v nabídce potravin. Posláním značky je umožnit snadnější výběr výživově hodnotných potravin.

Více o zdravých potravinách čtěte zde.

„Nejčastější chorobou srdečně cévního systému je dlouhodobě vysoký tlak,“ upozorňuje profesorka Adámková. „Ten v mladém věku postihuje jedince, kteří mají nějakou dispozici. Ale čím stárneme, tím je výskyt vyšší a dosahuje mnoha desítek procent. Co se týče dalších možných ovlivnitelných faktorů, tak tam patří třeba poruchy metabolismu tuků nebo cukrů.“

Co tedy můžeme my sami změnit, abychom nemocem srdce a cév úspěšně předcházeli a snížili riziko na minimum? „Samozřejmě, že nedílnou součástí našeho zdravého životního stylu má být správná výživa a pohyb, protože člověk je uzpůsoben k pohybu. My jsme na to jen díky využívání moderních technologií jaksi zapomněli,“ upozorňuje profesorka Adámková s tím, že nejjednodušší věci bývají ty nejgeniálnější. 

Základem každodenní péče o vlastní zdraví je obyčejná chůze. „Chodit může každý, ať už rychle, pomalu, po horách nebo po pěšině,“ vysvětluje a dodává, že tempo se musí přizpůsobit celkovému zdravotnímu stavu a stavu pohybového aparátu. 

Podle studií je i velmi minimální pohyb, třeba dva a půl kilometru denně jakýmkoliv tempem, pozitivní a snižuje komplikace srdečně cévních onemocnění. Výborná je podle lékařky i cyklistika.  

Problém číhá na talíři

Kromě nedostatku pohybu je rizikovým faktorem pro srdce nesprávná strava. Podle profesorky Věry Adámkové bychom i tady měli vsadit na osvědčenou klasiku, prověřenou četnými vědeckými studiemi. Takzvaná středomořská strava poskytuje tělu vše, co potřebuje. Zároveň se vyhýbá potravinám, které škodí.

Základem zdravého jídelníčku by měl být především dostatek čerstvého ovoce a zeleniny, libové maso, ryby, rostlinné tuky, omezené množství volných cukrů a dostatek tekutin (doporučuje se voda nebo jemné bylinné čaje). Důležité je i množství. Zdravá je střídmost. „Kdybychom zůstali věrni přísloví jez do polosyta a pij do polopita, tak máme vystaráno,“ míní lékařka.

Seriál o zdravém stravování

Během sedmi týdnů vám každou středu v seriálu připraveném s iniciativou „Vím, co jím“ přineseme rady, jak se zdravě stravovat a orientovat při výběru potravin.

Zdravotní problémy způspbuje  nejen vyšší konzumace živočišných tuků a cukru, ale také vydatné solení. Ze současných výzkumů vyplývá, že česká populace by měla omezit příjem kuchyňské soli zhruba na polovinu – snížilo by se tak mimo jiné riziko obezity, vysokého tlaku, cukrovky druhého typu nebo metabolického syndromu.

Také s alkoholem je třeba nakládat velice opatrně, měl by být spíše výjimečnou položkou v našem jídelníčku. Tolerované množství pro muže tak představuje cca 30 gramů alkoholu za den, u ženy by toto množství mělo být třetinové. Kromě alkoholu je velkým rizikem také cigareta. „Normální je nekouřit,“ připomíná profesorka Adámková.