Bakterie v ústech mění cukry ve stravě na organické kyseliny, které odvápňují povrch zubu, a může vzniknout zubní kaz. Stejně tak jsou příčinou zánětů dásní a posléze i parodontitidy, tedy zánětlivého onemocnění závěsného aparátu zubů, často označovaného i jako parodontóza. Jak moc je bakteriální stav dutiny ústní podstatný pro celkové zdraví člověka?
Dlouho to byla opomíjená oblast. S rozvojem vědy o mikrobiomu, o bakteriálním složení v různých částech těla, se začala věnovat také zvýšená pozornost mikrobiální flóře v dutině ústní. A zjistily se dost důležité spojitosti v aterosklerotických plátech (jde o shluky tuku a odumřelých buněk, jež se hromadí na stěnách tepen, pozn. red.). Například to, že v ucpaných cévách se objevuje DNA materiál z bakterií, které se standardně nacházejí u parodontitidy. Nebo v usazeninách bílkovin, které jsou v mozku u pacientů s roztroušenou sklerózou, jsou zase DNA struktury odpovídající jiným bakteriím vyskytujícím se u parodontitidy.
Takže ano, prostředí v dutině ústní má poměrně velký přesah do zdraví člověka. Ono to souvisí i s tím, že všichni sice přiřazují zub k trávicímu systému, jenže on se vyvíjel ze stejného základu jako mozek a nervy – je to neuroektoderm (zuby jsou ovlivněné trojklaným nervem, který má centrum přímo v mozku; neuroektoderm je označení pro embryonální tkáň, z níž vzniká nervová tkáň, pozn. red.).
Zubařská obec ve výměně amalgámových plomb za bílé výplně vidí byznys. Celkově je to prohra rozumu s lobbistickými skupinami. Tady věda prohrála.
