Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Jizvy na plicích nejsou vidět, ale mohou zabíjet. Pozor na plicní fibrózu

Nemůžeme je vidět, přesto mohou zabíjet. Jizvy na plicích značí plicní fibrózu. V Česku jí trpí tisíce lidí. Jak ji rozpoznat a hlavně léčit?

Nemoc se rozvíjí plíživě a rozhodně se neprojeví hned ve chvíli, kdy zachvátí vaše tělo. A to je právě ten problém. Člověk si často ani nevšimne, že něco není v pořádku. To, že se mu hůř dýchá při cestě do schodů, bere prostě jako projev stárnutí.

I pan Zdeněk (75) z Brandýsa nad Labem, u nějž se fibróza projevila před sedmi lety, se tak zprvu léčil na astma. Ale ať dělal, co dělal, nic se nelepšilo. Proto si našel nového lékaře v pražské Nemocnici na Bulovce. „Tam zjistili, že mám úplně jinou diagnózu, než se kterou jsem se doposud léčil,“ vzpomíná. To byl první krok ke zlepšení.

Taková věc se může stát. Dýchavičnost může být příznakem většího množství diagnóz, a tak k záměně dochází poměrně často. Fibróz existuje navíc více, velmi zákeřná je ta zvaná idiopatická. 

Varovat může kašel i úbytek váhy

„Jméno značí, že doktoři neumějí označit důvod, kvůli němuž jizvy na plicích vznikají,“ říká doktor Addithya Cattamanchi. Kromě zadýchání je potřeba sledovat ještě další symptomy. Patří mezi ně například náhlý výrazný úbytek váhy, únava, neutuchající kašel nebo bolest na hrudi.

Rizikové faktory nemoci

  • Věk (častěji se objevuje u lidí nad 50 let)
  • Pohlaví (častější je u mužů)
  • Dlouhodobé užívání cigaret
  • Výskyt nemoci v rodině
  • Porucha imunity
  • Léčba rakoviny ozařováním

Plicní fibróza bohužel není vyléčitelná, ale dají se pod dohledem odborníků zmírnit její příznaky. A do určité míry můžete její příznaky pomoci zmírnit i sami.

„Základem je jako u všech plicních nemocí nekouřit,“ radí lékař. A dál? Vyhýbejte se lidem s nachlazením a zažijte si pevné hygienické návyky – v prvé řadě pravidelné a časté mytí rukou. Vyhýbat byste se měli také místům, kde je málo kyslíku, jako jsou třeba letadla nebo prostory s vysokým převýšením. Pomoci si můžete i zdravým jídelníčkem, kde by mělo být hodně ovoce a zeleniny, ale také obilovin a bílkovin.

Léčba samotná není jednoduchá. Lékaři musí nasadit léky, sledují pacienty a někdy je řešením jedině transplantace plic. Účinnou moderní metodou je antifibrotická léčba. V případě idiopatické plicní fibrózy ji hradí pojišťovny, jindy ale ne. Pokud si ji tedy pacienti s jiným, v čase postupujícím typem plicního jizvení nezaplatí sami, nemohou ji lékaři nasadit. Cena se ovšem pohybuje v řádu desítek tisíců korun měsíčně.

„To je třeba změnit, léčba by se měla dostat bez větších průtahů k tomu, kdo ji potřebuje,“ vysvětluje lékařka Martina Šterclová, předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy České pneumologické a ftizeologické společnosti. A pokračuje dál: „Další podmínkou pro zlepšení současné situace je, aby pacient doputoval do některého ze 17 center pro intersticiální plicní procesy, kde mohou lékaři moderní léčbu v indikovaných případech nasadit.“

O nemoci

Idiopatická plicní fibróza (IPF) je onemocnění, které poškozuje plicní sklípky. Jemná tkáň se mění na husté vazivo a plíce následně tuhnou. Změna je nevratná. Nemoc se nejčastěji projevuje dušností a kašlem. Pacienti přestávají stačit svým vrstevníkům, ani v klidu se nemohou nadechnout. Při poslechu jejich plic slyší lékaři zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu. IPF postupně pustoší plíce a pacienty bez léčby zabíjí do pěti let. Antifibrotická léčba však umí prodloužit život v dobré kvalitě o více než polovinu. Proto je důležité onemocnění odhalit včas. Více informací na www.plicnifibroza.cz.