Ve chvílích zoufalství, kdy si za nic na světě nemůžeme vzpomenout na PIN ke kreditní kartě, se zdá, že to není možné. Ve skutečnosti je ovšem kapacita našeho mozku ohromná. Podle odhadů má průměrný mozek schopnost uložit neuvěřitelných 2,5 milionu gigabajtů digitální paměti. Má to však háček. Nevyužíváme ji jen pro uchovávání informací. A navíc, vzpomínky se v mozku zapisují jinak než
informace do počítače, jež zůstávají v podobě, jak byly
zapsány. „Naše paměťové stopy se ohromně mění i v průběhu uložení. Vzpomínka se může zeslabovat, zesilovat, dochází i k posunu v jejím významu,“ říká neurovědec prof. RNDr. Aleš Stuchlík, Ph.D., DSc., z Fyziologického ústavu AV ČR a Národního ústavu duševního zdraví. Jak si lépe pamatovat? A jaké jsou účinné techniky tréninku?
| foto: Michal Sváček,
MAFRA
Vzpomínky se dají vymazat světlem i pomocí chemických látek, říká neurovědec
Podle odhadů má průměrný mozek schopnost uložit neuvěřitelných 2,5 milionu gigabajtů digitální paměti. Má to však háček. Vzpomínky se v mozku zapisují jinak než informace do počítače. „Naše paměťové stopy se ohromně mění i v průběhu uložení. Vzpomínka se může zeslabovat, zesilovat, dochází i k posunu v jejím významu,“ říká neurovědec Aleš Stuchlík.
Věda jde dnes neuvěřitelným tempem kupředu. I tak je mozek pořád ještě nejzáhadnějším orgánem v těle. Vy sám jste nedávno v jednom rozhovoru řekl, že je nejsložitějším orgánem ve známém vesmíru. Toto tvrzení nemá valnou hodnotu, protože se nedá testovat, tedy ani potvrdit, ani vyvrátit – je to spíše bonmot. Mně mozek vždy přišel jako nejkomplikovanější a nejsložitější orgán v těle. Je řídicím orgánem, takže ani nemůže být úplně jednoduchý. Věda si myslí, že mozek je sídlem našeho prožívání, našeho vnitřního světa, dalo by se říci duše. Říká se tomu psychofyzický problém. A největší záhada a výzva pro vědce je, jak z těch stovek miliard biochemických a elektrochemických pochodů v mozku povstávají věci, které známe z běžného denního života, jako je sebeuvědomování, naše vědomí, emoce a prožívání. I jak k sobě vztahujeme náš vnitřní, nehmotný svět. A co konkrétně se pak na základě toho v mozku odehrává materiálně.
Z mého pohledu jsme trošku limitovaní v tom, že mozek poznáváme naším vlastním mozkem. Až si skoro říkám, že ho nikdy nemůžeme poznat úplně do detailů. Ovšem obrovské záhady jsou, i pokud jde o jiné orgány. Dodnes vědci přicházejí na věci, které nejsou úplně prozkoumané, s čímž souvisí spousta nemocí, u nichž neznáme příčiny, a tudíž je neumíme ani vyléčit.
Někdo, když vidí barvu, uvnitř v sobě slyší zvuk, barevně slyší hudbu. Nebo jim určitá slova konkrétně voní. A není to tak, že by si to tito lidé vymýšleli. Je to skutečně prokázané pomocí neuropsychologických testů.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
