Kdyby se hmyz choval ve velkém, mohl by zasytit spoustu lidí. Umělý chov je dobrou příležitostí k obživě i pro ty nejchudší. Mohli by třeba prodávat smažené cvrčky na místních trzích. (ilustrační snímek) | foto: Libor Budínský, iDNES.cz

Brouci, červi a kobylky jsou podle OSN nejzdravějším jídlem

  • 76
Pokud svět překoná kulturní návyky a začne jíst víc hmyzu, zmírní se hladomory i problémy s obezitou, tvrdí v nové zprávě Organizace spojených národů. Chutní jsou prý cvrčci, kobylky, housenky a také včely.

Autobus zastavuje vedle malých pouličních obchůdků. Kromě vařených vajec a kukuřice nabízí prodavačka křupavé smažené pavouky. Zatímco místní nepohrdnou, turisté z Evropy si černá masitá tělíčka hmyzí pochoutky s odporem prohlížejí a fotí.

Kambodžské městečko Skuon získalo díky této podivné atrakci přezdívku Spiderville (Pavoučí město). Grilovaného sklípkana totiž hned tak někde neseženete. Skuon je jedním z mála míst na světě.

Říká se, že za vlády diktátora Pol Pota hladovějící Kambodžané hledali cokoliv, čím by zaplnili žaludky. Ochutnali i pavouka. Od té doby je součástí jejich jídelníčku. 

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) teď přesvědčuje svět, aby překonal psychologické bariéry a následoval jejich příklad. Právě pokrmy z hmyzu by totiž mohly přispět k řešení hned několika světových problémů. 

Sušení červi s chutí oříšků 

Výživná hodnota hmyzu je poměrně vysoká - obsahuje proteiny, železo i vápník. Více kobylek a housenek na talíři by pomohlo ke snížení počtu podvyživených – třeba právě v Kambodži trpí podle OSN chronickou podvýživou až 40 procent dětí. Základem místní stravy je totiž rýže. Chudé rodiny v podstatě nic jiného nejedí. Dětem chybějí vitaminy, jod, ale i železo. A to by občasná konzumace smažených červů a dalších lahůdek mohla zlepšit.

"Chov hmyzu je jednou z cest, jak zabezpečit dostatek potravin. Hmyz je všude a rychle se množí," uvádí FAO ve zprávě. V současnosti se hmyz sbírá hlavně ve volné přírodě. Například v Kamerunu ženy hledají larvy brouků tak, že přitisknou ucho ke kmeni palmy a podle zvuku poznají, ve které části dřeva se pochoutka ukrývá. 

Pokud by se hmyz začal chovat ve velkém, mohl by zasytit spoustu lidí. A umělý chov je dobrou příležitostí k obživě i pro ty nejchudší. "Aby někdo začal chovat a prodávat třeba pražené larvy, nepotřebuje vlastnit půdu. Na takový podnik není potřeba ani velká investice do začátku. Hodí se pro chudé lidi na vesnici i ve městě," říká koordinátorka kampaně Postavme se hladu! Hana Krejsová ze společnosti Člověk v tísni. 

Příkladem je i starší paní na trhu v zambijské Lusace: "Kupte si, jsou výborné," ukazuje na ošatku. Prodává sušené červy. Vypadají jako oříšky a podobně i chutnají. V Africe jsou podle studie FAO považované za delikatesu také některé druhy kobylek a zákazníci jsou ochotní za ně platit vysoké ceny. 

Ke vzniku jednoho kilogramu "hmyzího masa" jsou potřeba jen asi dva kilogramy krmiva. Dobytek na stejné množství potřebuje kilogramů osm. Například cvrčci vyžadují na produkci stejného množství proteinů dvanáctkrát méně potravy než krávy, čtyřikrát méně než ovce a polovinu toho, co spotřebuje prase a kuře. 

"Třeba v Jižní Americe se ve velkém pěstuje sója, která je hlavní součástí krmiv pro evropská hospodářská zvířata. Monokultury nahrazují políčka běžných farmářů a ti pak paradoxně nemají co jíst," vysvětluje Hana Krejsová. 

Hmyz navíc potřebuje mnohem méně prostoru i vody a může se živit odpadem. K tomu vylučuje podstatně méně skleníkových plynů než dobytek. 

Sníme půl kila hmyzu ročně 

Podle FAO se dá jíst asi 1 900 druhů hmyzu. Nejčastěji si lidé pochutnávají na broucích, housenkách, včelách, vosách a mravencích. Na talíři se objevují i kobylky, sarančata a cvrčci. Hmyz jedí miliony lidí nejčastěji v Africe, Asii a Latinské Americe, a to také v době hladomorů.

Stále jsou však na světě místa, kde jsou pražená sarančata kuriozitou nebo znouzectností. "Hmyz není tradiční součástí etiopského jídelníčku. Obecně se tu nejí. Mohl by pomoci například jako obohacení stravy tam, kde hrozí podvýživa. Ale stejně tak je potřeba, aby se zvýšila produktivita polí," říká zemědělský inženýr Jan Svitálek, který působil se společností Člověk v tísni v Etiopii, kde pod hranicí chudoby žije téměř 30 procent populace. 

V Česku nabízí pokrmy z hmyzu jen několik restaurací, protože poptávka se zvyšuje pomalu. Jde přitom jen o zvyk – například sushi ze syrových ryb před dvaceti lety také nebylo v oblibě. Kromě toho každý z nás sní podle odhadů asi 500 gramů hmyzu za rok – v ovoci, zelenině, marmeládách nebo džusech.

Tyto brouky propaguje OSN k jídlu

15. května 2013