On je problém, že doktoři (normální doktoři) jedou v rutině. Poradí si s 90 % rutiních pacientů, ale jakmile někdo vyjede mimo jejich rutinu, mají problém.

Problém je částečně na jejich straně. Nevzdělávají se tak jak mají. Ale problém je i v tom, že mají na pacienta málo času. Nemají tolik prostoru aby šli mimo rutinu.

ja mam nastesti lekarku, ktera me s jakymikoli potizemi posle na odpovidajici vysetreni, obcas se neco najde a obcas taky ne, ale nedela ze me simulanta

Mám obdobnou zkušenost s lékaři. V pubertě jsem omdlévala a můj obvodní lékař mi řekl, ať se nedělám zajímavá. Když jsem omdlela na výletě a napíchla se břichem na stanový kolík, konečně mě poslal na několik vyšetření. Mám epilepsii, pilulky to omezily, dnes se s tím dá v pohodě žít, ale lékařům už nevěřím. Byla jsem zoufalá a oni, že simulantka.

A přesně takto vzniká nedůvěra v tzv. odborníky, nejsou to žádné bezdůvodné trucy nebo konspirace, ale reálné zkušenosti.

Mel jsem podobny problem, take Raynalduv syndrom, ale totalne stejny pristup lekaru. Jedine co je zajina poslat pacienta na diagnostiku, ale nalezeni priciny nulovy zajem. Kdyz to nenajdou zakladni diagnostikou, tak je pacient simulant nebo hypochondr

klasický příběh. komplikovanější diagnóza = pacient je označen za simulanta nebo psychicky nemocného, a to opakovaně a dlouhodobě. Odvozy sanitkou a následné poslání domů pozdě v noci v županu, protože nemocnému přece nic není - taky klasika. To by si měl každý rozmyslet, než si tu sanitku zavolá, že?

A pak diagnóza a "nedá se nic dělat". Opět klasika.

A z druhé strany, od lékařů, zní kecy o zneužívání zdravotnického systému.

Tohle mě také "fascinuje". Když si to člověk převede třeba na trestné činy, tak je to něco podobného, jako by šel člověk nahlásit přepadení, policista projel nějakou databázi místních delikventů momentálně na svobodě a když by popis neodpovídal, řekl, že se to stát nemohlo, že takový pachatel neexistuje a napadený si vymýšlí nebo tak něco. Místo aby se začalo pátrat.

Zdravotnictví je příšerná rutina, než aby se cíleně pátralo ve směru specifika konkrétního problému, tak se jen utápí peníze v kolečkách rutinních vyšetření a čeká, jestli náhodou nevyplave nějaká typická běžnější nemoc. Když ne, tak potíž neexistuje a basta.