V 90. letech odešel do Spojených států. Tam studoval medicínu a pracoval jako lékař. V Česku se do zájmu médií a široké veřejnosti dostal s příchodem druhé covidové vlny loni na podzim. „Došlo tehdy k řadě chyb, proto u nás následně byla situace tak špatná. A ač se o tom příliš nemluví, problémem není jen akutní průběh onemocnění, ale i následné komplikace, takzvaný dlouhý covid,“ říká Petr Smejkal (49), hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a vedoucí
Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSeS). Co podle něj přijde letos na podzim?
V roce 2019, když pandemie covid-19 začala, se mezi odborníky rozhořela diskuse o tom, zda bylo, či nebylo možné pandemii očekávat. Co si myslíte vy? Bylo možné ji očekávat. Ale určitě ne tak rozsáhlou. A ani nikdo nemohl vědět, že původcem bude nějaký typ koronaviru. (Mezi odborníky se roky mluvilo spíše o budoucí pandemii zmutovaného viru chřipky. U koronavirů, mezi něž patří i rhinovirus způsobující nejčastější typ nachlazení, je typický mezidruhový přenos – nejčastěji ze zvířat na člověka, pozn. red.)
K tomu, že došlo k tak masivnímu šíření infekce, samozřejmě přispěly faktory dnešního stylu života. Masivní cestování, kdy jste za den na druhé straně zeměkoule, velká propojenost světa, silné sociální a pracovní kontakty a podobně. Kromě propojení světa bylo zásadním problémem i to, že z Číny do světa nešly o nemoci covid-19 po dlouhou dobu žádné informace, takže nebylo možné se připravit.
Ti stejní chytráci, kteří hlásili, že jde jen o chřipku, a sílu covidu podceňovali, kritizovali zavření škol. Jenže ono k tomu zavření došlo i kvůli jejich přístupu.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
