Samotná fibrilace (česky míhání) síní ovšem nebývá pro pacienty život ohrožujícím stavem, daleko větším nebezpečím je zhruba pětkrát vyšší riziko cévní mozkové příhody, zapříčinit však může i srdeční selhání. Tento problém někteří nazývají epidemií nového tisíciletí, neboť počet pacientů v dnešní době neustále narůstá.
Fibrilace síní je srdeční arytmie, která se projevuje mimo jiné nepravidelným či rychlým tlukotem srdce. Při neléčených potížích pak může dojít ke vzniku sraženiny v srdci, která krevním řečištěm putuje až do mozku, kde zapříčiní mozkovou mrtvici. Ta v České republice představuje jednu z nejčastějších příčin úmrtí.
Riziko zvyšuje věk, ale také stres
Proč lidé trpí fibrilací síní, to není možné jednoznačně určit. Její výskyt se zvyšuje spolu s věkem.
Dalšími častými rizikovými faktory jsou vysoký krevní tlak, nejrůznější srdeční onemocnění, ale také nadměrná funkce štítné žlázy, nesprávná životospráva a v neposlední řadě stres nebo psychické napětí.
Fibrilace síní se může u každého projevovat různě. K nejběžnějším projevům patří pocit nepravidelného a rychlého srdečního pulsu, zadýchávání, snížená fyzická výkonnost, únava, tlak na hrudi nebo točení hlavy.
V mnoha případech ale pacient žádné příznaky ani nemá, nebo jim nepřikládá příliš velkou váhu, a problém je potom odhalen náhodou při vyšetření, prováděném za jiným účelem.
Může vzniknout krevní sraženina
Jak už bylo řečeno, nebezpečím pro pacienty s fibrilací síní je mozková mrtvice, jejímž častým důvodem je přerušení toku krve do některých částí mozku.
KVÍZ: Jak dobře znáte lidské srdce? |
Míhající se srdeční síně se totiž nedostatečně vyprazdňují, což může zapříčinit stagnaci krve a vznik sraženiny v levé srdeční síni, která může být vypuzena ze srdce do tepenného systému.
Jestliže ucpe některou mozkovou tepnu, zabrání prokrvení a okysličování postižené části mozku, čímž způsobí cévní mozkovou příhodu.
Včasná prevence zachraňuje životy
Významnou roli při prevenci sehrává zdravý životní styl, všímání si příznaků, pravidelné měření pulsu a také preventivní prohlídky včetně vyšetření EKG, protože včasné odhalení fibrilace síní může člověku zachránit život.
Když udeří mrtvice, jde o čas. Jak ji poznáte? |
Při léčbě se používá i tzv. katetrizační ablace, metoda umožňující zničení abnormální tkáně v srdci, která zodpovídá za vznik téhle poruchy.
Děje se tak nechirurgickou cestou, a to pomocí tenkých a ohebných elektrod (katetrů).
Katetr se zavede přes žílu nebo tepnu v třísle do srdce a jeho hrot se umístí co nejblíž místa vzniku poruchy srdečního rytmu. Díky průchodu vysokofrekvenčního proudu z hrotu katetru se dané místo zahřeje na teplotu okolo 60 až 70 °C, a tak dojde k jeho „spálení“.
