„Všichni strašili, že bude upadat mravnost a ženy budou mít z dlouhodobého užívání pilulek zhoubná onemocnění jater. Nic z toho se nepotvrdilo,“ říká o antikoncepci gynekolog Alexandr Barták. Hormonální pilulky polykají ženy už přes šedesát let. Ochrana před početím přitom není jediné dobrodiní, které antikoncepce ženám dává. Dlouhodobým užíváním se snižuje i riziko některých druhů nádorových onemocnění. Antikoncepce má ale i svou odvrácenou tvář. Jaký je nejzávažnější důsledek jejího užívání? Ovlivňuje nějak plodnost nebo sklony k depresi?
Co se za posledních deset patnáct let na trhu s antikoncepcí změnilo? Asi vás zklamu, ale v případě antikoncepce věda už zhruba třicet let přešlapuje na místě. Důvodem je to, že antikoncepce dneska už není žádné velké téma. Tím byla někdy v 60. letech, kdy ve světě velmi rezonovalo téma přelidnění planety. V Česku byla antikoncepce aktuálním tématem ještě tak na konci minulého století, a to kvůli velkému počtu nechtěných těhotenství. Tehdy se u nás narodilo v průměru 100 tisíc dětí ročně, ale interrupcí se provedlo zhruba 120 tisíc za rok. Dnes je situace úplně jiná. O antikoncepci není příliš zájem, a pro farmaceutické firmy už to tím pádem není takový byznys.
Antikoncepce je tak strašně snadný a bezpečný nástroj, jak si regulovat svoji plodnost, že ženy nevědí, kdy s ní přestat.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
