Poslechněte si rozhovor s výzkumníkem Centra pro výzkum míru:
„Hamás odpálil i rakety na jihoizraelský Aškelon, kde byli zraněni tři lidé, což ukazuje, že ani po sedmi měsících operace, která zdevastovala Gazu a vedla k desítkám tisíc obětí civilistů a stovek vojáků, tam stále není bezpečno. Problémů je celá řada, ale největší je, že Izrael neví, jak vojenskou výhodu přetavit v dlouhodobé politické řešení. A tady leží kritika vlády Izraele, která odmítá jakkoliv jednat nebo navrhnout realistické řešení, co se s Gazou stane, až Hamás bude zničen,“ vysvětluje politický etnograf Jakub Záhora.
Okupace Pásma Gazy podle něj není jediná možnost postupu a zároveň je tou nejhorší, protože po probíhajícím ničení oblasti by Izraelské obranné síly (IDF) čelily neustálé guerillové válce a ozbrojeným povstáním.
Izrael má nový plán pro Gazu. Po válce by na ni mohly dohlížet i arabské státy |
„V izraelském bezpečnostním establishmentu panuje poměrně široký konsenzus, že by to pro armádu byla naprosto vyčerpávající a snižovalo by to legitimitu státu. V tak hustě obydlené oblasti si nelze představit, že by se to obešlo bez dalšího porušování lidských práv a zabitých civilistů,“ říká výzkumník Centra pro výzkum míru Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.
Ve čtvrtek ztroskotalo vyjednání mezi Izraelem a Hamásem o klidu zbraní a výměně zajatců. Záhora říká, že důvod, proč jsou jednání zase na začátku, je to, že se požadavky obou stran neprotínají vůbec v ničem.
ANALÝZA: Proč není v Gaze příměří? Hamás dohodu jednostranně pozměnil |
„Navzdory tomu, že má spousta lidí jasno, kdo za to může, nemáme dost informací, abychom zrekonstruovali schůzky. Nicméně Izrael podmínky Hamásu přijmout nemohl, protože žádal, aby se stáhl z Gazy, nepokračoval v operaci a propustil na Západní břeh palestinské vězně odsouzené za terorismus. Zato Hamás by rukojmí, z nichž desítky již nejsou naživu, propouštěl pomaleji než v listopadu,“ nastiňuje nepřijatelnou dohodu Záhora.
Mnozí zpochybňují čísla o obětech na palestinské straně, která vycházejí z ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem. „Obecně se jim dá věřit, ale velká debata panuje nad tím, kolik z nich jsou členové Hamásu, kolik muži, ženy, děti. Tady se čísla s těmi izraelskými rozchází. V minulých letech a konfliktech byla shledána jako víceméně přesná mezinárodními organizacemi, které tam operovaly. A také víme, že část izraelské bezpečnostní komunity ta čísla bere vážně,“ říká Záhora.
Co se dozvíte v podcastu Kontext
- Proč izraelský válečný kabinet stále neposlal armádu do Rafáhu?
- Proč jsou Spojené státy frustrované z vývoje v Gaze?
- Měl by Izrael přijmout nabídku Spojených států o poskytnutí informací cenných pro dopadení špiček Hamásu výměnou za upuštění od plošné operace v Rafáhu?
- Kam jinam uprchlíci půjdou, než do přeplněných táborů bez vody a zdravotní pomoci, a proč se z Gazy už nedostanou?
- Kolik civilních obětí je pro Izraelce přijatelnou cenou za mrtvého příslušníka Hamásu?
- Rozkrádá Hamás mezinárodní pomoc, nebo jde o informační válku mezi ním, Fatáhem a Izraelem? Anebo jde jen o obyčejné, vyhladovělé Palestince?
- Kdo má spravovat Gazu po zničení Hamásu a odchodu izraelských vojsk a proč to nebude umírněný Fatáh?
- Proč se zastavením humanitární pomoci není na vině Egypt? Čeho tím chce dosáhnout?
