Nejčastější civilizační onemocnění mají podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2019 dohromady na svědomí víc než 70 procent světových úmrtí. To je asi 41 milionů lidských životů ročně. Řadu faktorů, které zvyšují riziko jejich vzniku, je přitom možné ovlivnit.
Civilizační onemocnění jsou hromadně vyskytující se nemoci, které s sebou přinesl rozmach civilizace. Největší vliv na ně má změna životního stylu, ke které došlo za posledních přibližně padesát letech. Jednou z takových změn je například omezení pohybu.
„Došlo k přechodu od práce manuální spíš k té mentální. Současně se v práci víc sedí než se pohybuje na čerstvém vzduchu a lidé jsou víc v uzavřených prostorech než venku,“ uvedl všeobecný praktický lékař a vedoucí Pracovní skupiny preventabilních onemocnění SVL ČLS JEP Jozef Čupka.
Na vině je také změna jídelníčku. „Lidé už nevaří jen ze základních čerstvých surovin, ale užívají různé polotovary a chemicky upravené trvanlivé potraviny,“ rozvedl Čupka.
Významným rizikovým faktorem je však i užívání návykových látek a kouření. Roli hraje i znečištění ovzduší.
A jaká civilizační onemocnění jsou ta nejčastější?
Tloustnoucí Česko
Nadváha a obezita jsou v Česku čím dál tím větším problémem. Podle projektu Česko v datech jimi trpí většina českých mužů i žen. Konkrétně obezita se pak týká čtvrtiny Češek a dvaadvaceti procent Čechů. Pro porovnání – v roce 1993 byla v Česku obézní desetina mužů a dvanáct procent žen (více si můžete přečíst zde). Přibývá i obézních dětí a těch s nadváhou, kterých je ve věkové skupině mezi 11 až 15 lety už víc než pětina.
K určení obezity se používá BMI (body mass index), který se vypočítává z váhy a výšky. Za obezitu se považuje BMI vyšší než 30, nadváhou se označuje index mezi 25 a 30. Jako zdravá váha se bere rozpětí BMI mezi 18,5 a 25.
I když vliv má i genetika, na hmotnosti se projevuje také nedostatek pohybu a nevhodná a nepravidelná strava. „Je to tak, že přibližně padesát procent naší postavy kódují geny a my bojujeme za těch zbylých padesát procent,“ nastínil obezitolog Martin Matoulek.
Obezita navíc výrazně zvyšuje riziko řady nemocí, jako je cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak či infarkt myokardu. U řady nemocí pak zhoršuje průběh.
Cukrovku má každý desátý Čech
Počet lidí s cukrovkou celosvětově roste a Česká republika není výjimkou. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky se s diagnózou diabetu léčí víc než milion lidí, nemocných navíc každoročně asi o deset tisíc přibývá. V drtivé většině případů se pacienti potýkají právě s cukrovkou 2. typu, na jejíž vznik má kromě genetických vloh klíčový vliv právě životní styl.
„Jestliže dřív jsme hovořili o tom, že cukrovka druhého typu je takzvaný stařecký diabetes, který se objevuje po šedesátém, sedmdesátém roce života, tak dnes se objevují diabetici ve třiceti, čtyřiceti letech,“ řekl obezitolog Matoulek.
Podle něj tito lidé mají stejné genetické vlohy jako jejich rodiče a prarodiče, ale strávili roky v životním stylu, který je pravidelně přivádí do pozitivní energetické bilance. „To znamená, že mají vyšší příjem, nižší výdej a tyto nemoci se mohou projevit daleko dříve,“ vysvětlil Matoulek.
Hlavní zabiják? Nemoci srdce
Mozkové příhody, srdeční selhání, onemocnění tepen dolních končetin… Srdeční onemocnění jsou v Česku stále hlavním zabijákem, umírá na ně víc než třetina Čechů. „Jsou ale také příčinou nemocnosti a toho, že naše populace si moc důchodu ve zdraví neužívá – většina jej tráví s nějakou významnou chorobou a v tom patříme v Evropské unii k nejhorším zemím vůbec,“ popsal předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
Jedním z civilizačních onemocnění je srdeční selhání, kterého v Česku neustále přibývá. „Již v roce 2018 bylo registrováno 285 tisíc případů této nemoci, která vyžadovala přijetí do nemocnice, a očekává se, že pokud se stávající trendy nepovede obrátit, může být do deseti let nárůst nemocných až o polovinu,“ dodal Linhart.
U srdečních a cévních onemocnění hraje zásadní roli zanášení tepen, za kterým stojí ateroskleróza. Právě pro její vznik jsou stěžejními rizikovými faktory kouření, vysoký krevní tlak, vysoké hladiny krevních tuků, nadváha a obezita, nedostatečná fyzická aktivita a cukrovka.
„Pokud jde o alkohol, je významně rizikový například pro vznik vysokého krevního tlaku, ale je také přímou příčinou rozvoje některých forem srdečního selhání,“ zakončil Linhart.
Kouření a respirační onemocnění
Jedním z faktorů, který má stěžejní vliv na vznik respiračních nemocí, je kouření. „Nevede jen ke vzniku rakoviny plic, pro kterou je rizikovým faktorem, ale také k chronické obstrukční plicní nemoci, kterou můžeme označit jako civilizační. To je onemocnění, které se u kuřáků rozvíjí mnohem častěji než u nekuřáků,“ uvedla Jana Skřičková z Kliniky nemocí plicních a TBC FN Brno a LF MU.
Plíce si pamatují i jedinou cigaretu. Podívejte se, jak vypadají po letech |
Toto chronické zánětlivé onemocnění postihuje zejména průdušky a plicní tkáň. Časem vede k trvalému zúžení průdušek a zániku plicní tkáně. Nejdříve se projevuje chronickým kašláním a zadýcháváním, lidé vykašlávají hleny a jsou unavení. Při pozdní diagnóze se příznaky mohou zhoršit (více najdete zde).
S chronickou obstrukční plicní nemocí se v Česku léčí přibližně 300 tisíc pacientů. Stejný počet lidí ale podle odborníků o své diagnóze netuší. Z osmdesáti procent postihuje kuřáky, její výskyt také souvisí se znečištěným prostředím a genetikou. Ročně jí podlehne přibližně 3 500 Čechů.
U kuřáků se však podle Skřičkové mimo jiné častěji vyskytuje i astma. Tím v Česku trpí asi 800 tisíc lidí.
19. dubna 2014 |
Rakovina
Za svůj život onemocní rakovinou jeden Čech ze tří. Každoročně lékaři diagnostikují zhoubný novotvar průměrně u víc než 87 tisíc lidí. Asi 27 tisíc pacientů v souvislosti s ním každý rok umírá.
Zpráva Světového fondu pro výzkum rakoviny (WCRF) z roku 2018 přišla s informací, že předcházet se dá až čtyřiceti procentům případů rakoviny. Nejčastější příčinou jejího vzniku, kterou má člověk možnost ovlivnit, je kouření, které stojí za rakovinou plic v drtivé většině případů.
Za jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů u vzniku nádorových onemocnění se však považuje i nadváha a nedostatek pohybu. Podle odborníků je nedostatek fyzické aktivity pravděpodobně rizikovým faktorem v případě vzniku nádorů tlustého střeva, prsu a plic. Podle řady studií se u obézních mužů častěji vyskytuje nádor tlustého střeva, konečníku a prostaty. Obézní ženy zase podstupují zvýšené riziko gynekologických nádorů a nádorů žlučníku.
3. září 2015 |
Více se hýbat a zdravěji jíst
Naštěstí existuje několik způsobů, jak můžeme riziko vzniku civilizačních onemocnění ovlivnit. I těch nejčastějších, jako jsou nemoci srdce.
„Prevence ve smyslu ovlivnění rizikových faktorů je naprosto zásadní. Nelze přitom očekávat, že to za nás vyřeší moderní medicína. Základem je nekouřit, zdravě se hýbat, hlídat si rozumnou váhu a jíst pestrou stravu bohatou na ovoce a zeleninu,“ uvedl Linhart. I když hraje roli genetika a další faktory, které ovlivnit nelze, při zdravém životním stylu se podle Linharta lze nemocem srdce vyhnout. Nebo jejich vznik alespoň velmi výrazně oddálit.
Kardio cvičení má pro tělo mnoho zdravotních benefitů. Znáte je? |
„Například je vhodná chůze s holemi, takzvaný nordic walking. Tím, že při ní zapojíte velké svalové skupiny, tak odvedete krev z mozku do svalů, a tím mozek odpočívá, respektive regeneruje. V podstatě si čistíte hlavu. To pomáhá také psychice,“ doplnil Matoulek. Navíc to podle něj povzbudí energetický výdej a metabolický obrat.
Zásadní roli hraje i jídlo a pití. Kromě složení je u stravy kromě snahy o užívání čerstvých potravin důležitá pravidelnost. „Protože to, co se teď nejvíce rozpadá, jsou návyky a pravidelnost. Zvlášť když je někomu padesát nebo šedesát let, svůj životní styl už mění těžko. Může však ovlivnit své děti nebo vnoučata. A to je klíčová věc, protože děti nyní přicházejí o možnost fixování návyků zdravého životního stylu, protože to v této době opravdu nejde,“ vysvětlil Matoulek.
S tím souvisí i užívání návykových látek a kouření, kterému by se lidé měli vyhýbat.
