Disociace

Tak z vlastní zkušenosti můžu prohlásit, že tu "disociaci" zažil, a opravdu všechno běželo hrozně zpomaleně (konkrétně bouračka auta). Nicméně naopak moje tělo fungovalo naprosto automaticky a minimálně stejně rychle, jako za normálních okolností. Takhle rychle jsem z auta v životě nebyl,a to jsem musel prolejzat zmáčklým okýnkem na druhé straně auta... Takže disociace ano, ale na reakce a pud sebezáchovy to vliv nemělo...

a kolik

jich dostane stupor?

Fugas

V současné době pracuji u Policie, před tím jsem pracoval v armádě ČR  u 4 BRN, jsem dobrovolným hasičem. Na kritické situace jsem si postupem času zvykl, ale vzpomínám si, že když jsem se dostal do svízelných sitací tak jsem se tak rozklepal, že jsem nebyl schopný provést žádný pohyb. nebo se zaměřit na jiné věci, než jeden bod. Momentálně jsem deně vystaven velkému stresu či nebezpečí a postupem času jsem si na tyto situace, biť ne ta tak zdaleka těžké jako je uvedená katastrofa amerických dvojčat zvykl.

..

tak nevím, ale myslím, že většina lidí, kteří sportují a umí si hrábnout na dno svých sil se v krizových situacích umí chovat správně a efektivně řešit situace ...

Re: ..

Asi se to nedá podat takhle absolutně, protože v takových případech nejde ani tak o fyzickou připravenost, jako o sochopnost odolávat zátěžovým situacím. Takže předpoklad může být vyšší, ale taky to nemusí znamenat vůbec nic.

Hoří hotel,

všichni se naštěstí stačili dostat včas ven. Štáb televize Nova natáčí rozhovor s jedním zachráněným:

"Když jsem zjistil co se stalo, nezpanikařil jsem. V klidu jsem našel čistou košili, vybral jsem si k ní vhodnou kravatu, uvázal jsem si ji a protože se mi nelíbil uzel, ještě jsem jej opravil a pak teprve jsem odešel z pokoje."

"To je jistě příklad chladnokrevnosti. Ale mohl byst naším divákům říci, proč jste si místo toho raději neoblékl kalhoty

?"

zůstat paralyzovaně stát má své důvody v pravěku

zůstat paralyzovaně stát na kolejích před řítící se lokomotivou jistě není to pravé. V pravěku to ale mělo svůj důvod.  Když se na pračlověka řítil např. mamut, tak měl pračlověk šanci leda když zůstal naprosto nehnutě stát  a mamut (nebo nějaká jiná obluda) si ho nemusel všimnout... 

Re: zůstat paralyzovaně stát má své důvody v pravěku

no jasně, když mě mamut nevidí, tak mě určitě oběhne...

to je zas výzkum jak noha

taky bych si "poklidil" stůl, ale z důvodu, že nepoběžim rozječen se cpát do přeplněnýho výtahu, protože se budu uklidňovat tim, že to neni tak vážný a nevrátim se pak do nepoškozenýho kanclu jak do doupěte homelessů... Stejně tak po havárii budu hledat svuj kufr, aspoň chvíli protože ty věci v tom kufru jsou pro mě svym způsobem důležitý. Takže co kdyby náhodou někde ten muj kufr fakt ležel.

Z vlastni zkusenosti

i dokumentarnich filmu vim, ze neni cas na hrdinstvi. A chci prezit za kazdou cenu. Takze nejen ze nebudu zachranovat jiny, ale klidne udelam vsechno proto abych se zachranil na jejich ukor a muzou to bejt klidne stary lidi, deti, moji blizci...a nestydim se za to....

Re: Z vlastni zkusenosti

Takže, když by se proti Tobě a Tvojí rodině řítil náklaďák, tak Tvoje reakce by byla všechny tam nechat a co nejrychlejc utéct? Tak zato bych se asi styděl.

nechápu

na začátku článku napíšou že většina lidí se chová racionálně, a pak napíšou, že budete paralyzováni a nebudete schopni kroku.

Re: nechápu

to souhlasi, je vice fazi, ktere clovek v kriticke cituaci prodela, precti si to znovu.

No s WTC bych zde příliš neoperoval

protože v budovách nebyl vyhlášen požární poplach. Nebo snad má někdo jiné zprávy?