Podle mě se rozvody zbytečně démonizují. Pokud se lidé dokážou domluvit a vycházet spolu slušně, domluvit se na péči o dítě, nedělat si naschvály, nemusí to být žádné trauma. Podle mě spíš lidi a děti traumatizují takové články jako tenhle a hlášky převážně staršího okolí typu "chudáčkovi se rozpadla rodina atd." Podle mě mnohem horší je žít v trvale nefunkční rodině, to je hrozné břemeno, co bere energii. Rozvod je naopak aspoň nějaký restart.

Kolegyně manželky je samoživitelka a má kluka cca 13 let. Manžel od ní odešel a založil si novou rodinu. Na kluka platí pravidelně, ale co mě dostalo bylo, jak jsem viděl, jak je jejich kluk stále upnutý na tátu. Pořád o něm mluví, snaží se za ním jezdit a nejraději by byl pořád u něj.

Nedávno jsem je viděl spolu, když musel něco domlouvat se svou ex. Jak se považuji za celkem odolného, tak z téhle situace jsem měl slzy v očích: ten kluk se motal se zářícíma očima okolo svého tatínka, kterému bylo vyloženě nepříjemné, jak se k němu jeho syn má. Odvracel se od něj, řešil s ex nějaké papíry a bylo na něm vidět, jak nechce úplně natvrdo odpálkovat toho kluka, který ho "otravoval". On měl svou novou rodinu a na vše předtím by nejraději zapomněl.

Já vím o případu, kdy se tatínkovi "nepovedl" druhý vrh a tak tráví čas raději s tím prvním, již s dospělými dětmi. Ty malé nejsou tak úžasné a je jim to naštěstí celkem jedno, že táta je zase pryč .

Mohu to potvrdit. Muj otec odesel s milenkou, kdyz mi bylo 6. Do smrti jsem mu neodpustil...

Ja taky ne. A je mu to jedno. Ma se dobre.

Odporná doba

Proc doba? Myslite, ze driv se lide nerozvadeli?

Naši když se rozvedli, bylo mi 11 a do poslední chvíle to přede mnou tajili, takže to jednoho dne přišlo naprosto bez varování. Ano, změní vás to

Když jsem se rozváděl, synovi bylo 11 let. Z usměvavého kašpárka se stal smutný kluk. Dnes je mu 19 a doufám že mi rozvod nemá za zlé... Na rovinu mi to neřekne

Moje zkušenost? Celé dětství jsem si přála aby se konečně naši rozvedli a šli od sebe, chtěla jsem doma klid a ne hádky a urážky. Jsou spolu se svými urážkami dodnes, jen jako dospělá jsem to vzala jako fakt, je to jejich život, ne můj. Já naopak jsem rozvedená, dítě občas mi vytkne, že je škoda že nejsme všichni spolu, takže je otázka co je lepší. Když to skřípe , musíte se rozhodnout, a doufat, že je to ta lepší varianta, jak pro vás, tak pro dítě. Neřekla bych že rozvod dítě vždy raní, raní ho hlavně nefunkční rodina.

Přesně tak, trvale nefunkční rodina bere strašně energie. Rozvod je aspoň nějaký nový začátek, odpoutání se od starého, nefunkčního.

A pak je mnoho rozpadlých rodin, kde všichni fungují normálně v klidu, ale ti nikam nechodí plakat a stěžovat si.

e vám to neříkají neznamená, že jsou v klidu.

Věčná otázka, ktere se ale srdceryvny článek ani nedotkne. Je lepší se rozvést, nebo nechat deti snášet rok za rokem (dokud neodejdou) 24/7 trvající napětí, stres, proste takovou tu hezkou rodinnou toxicitu ? V duchu hesla "zachovame rodinu kvůli detem".

ale o tom článek není, vypráví o tom, že rozvod děti bolí v každém věku, to, co popisujete, je samozřejmě také špatně