byl sem u porodů svých 2 dcer a že bych z toho měl stres. To ne, páč sem je po tom porodu samozřejmě dobře zapil.

Tak ja jsem mesic po 20-hod porodu, muj manzel byl celou dobu u me, hladil me, masiroval atd. Kdyz mi na zachode praskla docela brutalne voda tak me na rukou odnesl na porodni sal  a doted vsem nadsene vyklada jak nasi malinke holcicce pohladil temeno hlavicky kdyz ten zbytek byl jeste v mamince 

Že jsem trojnásobný válečný veterán, to přirovnání mne pobavilo. I přesto, že to sranda rozhodně nebyla, zlášť u prvního syna, kdy porod proběhl s komplikacemi a byl dost dlouhý.

Jinak jsem ženě přítomnost u porodu sám nabídl, ale nevnucoval, rozhodla se sama. Tenkrát před dvaceti lety v 93.roce jsem byl na hekárně jediný chlap - i tato skutečnost byla dost nepříjemná, u posledního(2007) už jsme měli samostatný pokoj.

Muzum pritomnost u porodu zpusobuje stres. Zenam zas laktacni psychozu. Nebylo by lepsi, kdyby se toho porodu nikdo neucastnil? 

To by bylo vůbec nejlepší.

V našem případě jsme oba byli pro přítomnost u porodu. Manželka byla ráda, že není nemocnici bez kohokoliv blízkého (doma rodit nechtěla). Komplikace nastala, díky doktorům byl nutný neplánovaný porod císařem, který oběma zůčastněným zachránil život. Ale ten zázrak - vidět narozené dítě - mě rozplakal. Jen mi manželka říkala, abych příště tolik nemluvil  a u druhého porodu jsem už spíš jen byl... protože nakonec stejně musí porodit ženská sama.

Hahaha ja svemu drahemu rikala taky at je zticha 

Vzhledem k tomu, že manželka musela jít na akutní císař, tak jsem dorazil k porodu až asi 3 minuty po. Ženu ještě na sále sešívali a já viděl jenom dítě, které už bylo umyté a řvalo jak tur. Zeptal jsem se zcela bezelstně lékaře, jestli je žena a dítě v pořádku. Myslím, že na mé otázce nebylo nic až tak zvláštního. Na to mi lékař odsekl, že snad vidím a šel pryč... (manželku jsem opravdu nikde neviděl). Ono opravdu někdy by lékaři zasloužili přes ...

No u prvního porodu manželky jsem nebyl vůbec, u druhého za dveřmi a u třetího přímo, a vcelku to nemělo na nic potom vliv...mám rád všechny stejně a stovky plen jsem vyměnil každému z nich...

Je to individuální. Já jsem ráda, že jsem byla sama, jinak bych ho samou bolestí nejspíš zabila . Je možné, že přítomnost otce u porodu může mít vliv na jeho následný pohled na ženu i dítě,to  opravdu neumím posoudit. Ale v dřívějších dobách se běžně rodilo doma a že by to chlapy nějak formovalo, dalo by se s úspěchem pochybovat.

Já u toho být nechci a myslím, že dřív běžně šel chlap za dveře ne...

v době, kdy není povinná vojenská služba ani nic dalšího, vlastně chlapům nezbyla žádná skutečná "zkouška ohněm"... myslím že když se chlap zúčastní porodu, tak ho to může velice posílit, zjistí co je na světě skutečně důležité a co by taky mohl v jediném okamžiku ztratit... můj muž u porodu byl a myslím že ho to dost změnilo, váží si mě a nekibicuje, když nezvládnu to co dřív (výšlap v horách apod.). chápe co se se mnou stalo, byl tam, viděl to a je rád, že jsem naživu já i naše dítě. a já jsem ráda že tam byl, pomohl mi, masíroval mě, podával mi věci a tak... být tam sama, tak se asi za těch 15 hodin zblázním. zdrav.sestra ani PA u mě přece nemohla být pořád.

Jenom ještě doplnění --- pokud se na to tatínek necítí, tak přece nemusí chodit až k porodu... to už stejně ženská ani nevnímá ... aspoň já už o něm vůbec nevěděla, ta bolest je naprosto šílená a ještě když se začne něco dít a doktoři se seběhnou a vidíte, že je něco špatně... stačí když tatínek bude na hekárně a bude furt k ruce - tam je nejužitečnější

Marc Booth i ostatní vyděšení tatínci by udělali líp, kdyby si sedli do hospody, počkali na dobré zprávy a pak mimino řádně zapili. A ne se cpát někam, kde nemají co dělat. A ženský by taky mohli mít rozum a netahat je tam. Většina chlapů si vaší přirození prohlédne raději při jiné, méně stresové, příležitosti.

No jo, z každodenní reality vím, že máte pravdu, ale na druhou stranu .... to dítě, které se zrovna rodí, není dítětem jen té ženy, ale i toho tatínka, proč by u toho neměl být? Ženská u toho taky být musí a nikdo nad tím nešpekuluje, jestli se jí to líbí