Že to nebude tak žhavé, svorně potvrzují přední plastičtí chirurgové.
"Podobné techniky nejsou žádnou novinkou. V celé plastické chirurgii vládne tendence dělat zákroky tak, aby zanechaly co nejmenší množství jizev a proběhly v co nejkratší době a rekonvalescenci. U modelací jsou to metody závěsů prsů pomocí vláken single scar a také třeba tato vnitřní podprsenka," říká MUDr. Zdeněk Pros z pražské kliniky Perfect Clinic.
"Samotná vlákna neudržela ale těžkou prsní žlázu a tak nebyly výsledky podobných experimentů zatím uspokojivé," upřesňuje jeho týmový kolega MUDr. Roman Kufa a dodává, že podepření prsu jakýmsi košíčkem zavěšeným na žebro by mohlo prs teoreticky lépe udržet.
Sestava silikonových plátů, křemíkových závěsných pásků a titanových šroubků, s jejichž pomocí se má prs zevnitř podepřít tak, aby odolával gravitaci a nemohl poklesnout, se jmenuje Cup &Up. Jak to vypadá?
Představte si staré babiččiny váhy a podobně vyhlíží i tahle bizarní konstrukce. Prs se položí na silikonový košíček, ten se zavěsí na vlákna či spíše "ramínka" a jejich konce se nakonec připevnění titanovými šrouby k žebrům.
Šílené? Snad, ale izraelští propagátoři v čele s Avi Cohenem, bývalým vojenským pilotem, nyní šéfem instituce usilující od roku 2009 o licenci pro Cup &Up, jsou přesvědčeni o opaku. Dokonce věří, že jejich operační inovace nahradí časem dosavadní způsoby estetických operací prsou. Tím myslí především modelaci, která vrací ženám hezké tvary věkem pokleslých ňader, ovšem za cenu řezání do tkáně a následných jizev.
Oproti tomu je prý technika Cup &Up velmi šetrná. Vyžaduje jen dva centimetrové řezy pod každým prsem a provádí se během necelé hodiny ambulantně, popisuje výhody zveřejněná zpráva. O délce zákroku má doktor Pros jiné informace, ale vzhledem k tomu, že operaci zatím podstoupila jen jedna žena, těžko hledat důkazy.
Čtěte speciální přílohu o plastických operacích |
"Minimalistický zákrok je určen pouze ženám s počátečním či středně rozsáhlým stupněm poklesu prsou," vysvětluje opodstatnění duchovní otec Gur v publikovaných článcích a dodává: "Ženy s vysokým stupněm poklesu ovšem nemusí věšet hlavu, "vnitřní podprsenku" je možné použít i v jejich případě, jen je třeba rozsáhlejšího zásahu do tkání a následkem jsou větší jizvy."
Gravitaci oklamat nelze
V té chvíli z výhod metody zbývá jediná - zamezení účinku gravitace. "Změny ve tvaru, velikosti a poklesu prsů jsou dynamický proces, který probíhá v čase u každé ženy a zastavit se nedá. Spíš by šlo o zpomalení tohoto procesu tím, že se prsu odlehčí. Ani při pravidelném nošení podprsenky nezabráníte povolování a tvarovým změnám prsů. Je otázka, po jaké době začne docházet k nežádoucím tvarovým změnám," nevěří v doživotní oklamání gravitační síly MUDr. Tomáš Doležal z Plastické chirurgie Praha.
Stejných neodvratitelných důsledků stárnutí se obává i Kufa. "Nikdo neví, co udělá atrofie mléčné žlázy s viditelností závěsného aparátu pod kůží." A vzhledem k tomu, že testování stále probíhá, ovšem nikoliv na lidech, nýbrž na prasatech, zřejmě to ještě dlouho vědět nebudeme.
Po klasické modelaci prsou zůstávají na těle viditelné jizvy.
Pacientka před modelací prsou
Avi Cohen už údajně ohlásil, že se metoda můžete testovat na lidech. Zájem žen byl ohromný. Avšak čeští plastičtí chirurgové si myslí, že metoda bude vhodná jen pro úzký okruh žen.
Push up podprsenka poslouží stejně
"Může fungovat jen při velmi malém poklesu prsů. Při větším zvednutím prsní žlázy by zákonitě došlo k deformaci prsu, protože nadbytečná kůže u povislého prsu se musí odstranit a ne zavěsit. A vlastně při menších poklesech je lepší použít rovnou prsní implantát, který prs zvedne a zároveň zvětší," marně hledá praktické uplatnění metody Roman Kufa a nachází ho snad v jakési prevenci, ke které je také určena. V prevenci poklesu však cup&up bude soupeřit s klasickou push up podprsenkou, jejíž užití je podstatně jednodušší.
O problémovém využití mluví lékaři Doležal i Pros. "Teprve čas ukáže, pro jakou skupinu žen je taková vnitřní podprsenka vhodná. Zatím to vypadá jen na mírně pokleslá ňadra s dostatečně elastickou kůží, která se po zavěšení žlázy dokáže přizpůsobit novému tvaru a nezůstane volná."
Zdeněk Pros vidí úskalí ještě v jedné věci: "Nemohu pominout poměrně velké množství cizorodého materiálu a více slabých míst, kde může dojít k technickému selhání výrobku, například v ukotvení na žebra nebo přechodu ´ramínka´ do ´košíčku´."
Pokusy na prasatech sice podle Avi Cohena ukázaly, že zátěž aparát unese, ale i když je vepřovice nejblíže lidské kůži, přece jen lidská zkušenost chybí.
