Trpíte morbidní žárlivostí? Vzpamatujte se dřív, než pohřbíte svůj vztah

  • 11
Žárlivost je věčné téma. Sice jde o emoci svým způsobem přirozenou, která dřímá v každém z nás, ovšem ovládnout ji se opravdu vyplatí. Už proto, že může být spouštěčem velkých životních pádů.
Ilustrační snímek

Co člověk, to originál. Všichni máme nejen jedinečné a nezaměnitelné otisky prstů, ale také specifické povahové rysy. Když navíc k lidské existenci přičteme vlastní, mnohdy negativní životní zkušenosti, i chvilka ve společnosti druhého nám může hodně napovědět o tom, jaký je.

Samozřejmě není radno slepě spoléhat na první dojem. Například zdatní manipulátoři jsou mistři dvojí tváře a lze je horko těžko odhalit i po dlouhých měsících. U do očí bijící žárlivosti však obvykle poznáme ihned, s kým máme tu čest… 

Žárlení má mnoho forem a odvíjí se právě od osobnosti dotyčných. Taktéž musíme vzít v potaz, že vnímání síly žárlení je založeno na subjektivním hodnocení. Zatímco někomu mohou výlevy partnera či partnerky připadat za čarou, jiní je budou vnímat jako malicherné. Přesto najdeme jasné signály, které jsou varováním.

Lidé ve šťastných a oddaných vztazích chápou, že láska vyžaduje, aby měl jejich...

Brána do pekla

Morbidní žárlivost je brána buď jako primární porucha, nebo jako doprovodný jev jiných psychických problémů. A setkat se tváří v tvář s takovou žárlivosti v její extrémní syrovosti znamená drtivý náraz.

„Pachatel“ opakovaně vznáší obvinění, že je partner sexuálně nevěrný na základě nevýznamných, minimálních nebo žádných důkazů. Poslouží mu k tomu i domněnka vytvořená v hlavě, bez jakéhokoliv podnětu. Takového člověka lze považovat za více či méně paranoidního.

TEST: Ověřte si, zda jste žena žárlivá, tolerantní, nebo lhostejná

S intenzivní žárlivostí, později posedlostí, jdou ruku v ruce pocity méněcennosti a nedostatečnosti ve srovnání s ostatními. Zjednodušeně jde o interpretaci vlastních strachů, že nejsem dost dobrá/dobrý, hezká/hezký, chytrá/chytrý. 

Když k tomu navíc přidáme vlastnické sklony, diktování, s kým se druhý (ne)smí bavit, nejen partnerský malér je na světě.

Extrémní žárlivost může snadno zničit nejen vztah, ale také vás. Pokud se...

Jste morbidní žárlivka?

Možná nyní přemýšlíte nad tím, jestli právě vy nemáte problém s výše zmíněnou morbidní žárlivostí. Stačí si zodpovědět pár zásadních otázek.

  • Nahlížíte partnerovi do telefonu, případně počítače, minimálně jednou týdně?
  • Kdykoliv se zpozdí, napadnou vás myšlenky na intimní aférku?
  • Je předmětem vašich hádek většinou právě neoprávněné nařčení (nemáte důkazy, pouze domněnky) o partnerově nevěře?
  • Tajně posloucháte jeho hovory?
  • Potřebujete vědět, s kým si píše, kde byl, vidět všechny jeho kolegyně?
  • Nestydíte se plížit se za ním cestou z práce?
  • Sledujete ho na sociálních sítích?
  • Určujete mu, s kým může jít na pivo?

Pokud je vaše odpověď aspoň pětkrát ano, máte problém. A veliký!

Ilustrační snímek

Hlavní je otevřenost

Odnaučit se žárlit jde, je to jako s každou jinou neřestí či zlozvykem. Způsob, jak překonat tuto nepěknou vlastnost ničící lásku, je v podstatě velmi jednoduchý: nesmíte tu stvůru v sobě neustále živit a přikrmovat ji. 

V praxi to znamená disponovat notnou dávkou sebezapření, trpělivosti a klidu. Určitě vás bude stát hodně sil a energie nad touto bestií vyhrát. Aby byl boj úspěšný, svou roli zde hraje také pochopení a otevřenost partnera.

„Čím otevřenější oba partneři ve vztahu jsou, tím méně důvodů k žárlení se objevuje,“ vysvětluje Craig Malkin, klinický psycholog a lektor na Harvard Medical School. Ve svém článku pro Psychologytoday.com na toto téma dále radí: „Chcete-li žárlivosti předcházet a zvládat ji, musíte mluvit přímo o ní. Jít přímo k věci. Podělte se o své pocity upřímně. Neříkejte: ty jsi mi dal důvod žárlit. Nikdy nikoho neobviňujte!“

„Je nutné si uvědomit, že časté výslechy a obviňování můžou u každého z nás vyvolat pocit šikany, což nevyhnutelně vede ke skrývání, a to i maličkostí,“ nastiňuje problematiku neustálého nátlaku Craig Malkin.

Tajnosti protějšku nejsou pro vzájemnou důvěru nic dobrého. Jakmile se totiž jednou přestanete ovládat, znovu vlezete partnerovi do telefonu a dozvíte se o jeho, byť jen maličké lži, začne celý kolotoč nanovo. A možná bude intenzivnější. 

Vy možná konečně získáte ono ujištění, které potřebujete a po kterém tak dlouho pátráte, ale je to konec vztahu. A na vině není jen partner, ale také vy.

Zdravé vztahy nevyžaduj neustále prokazování důvěryhodnosti. Důvěra není...

Konec riskování

Proč se svou žárlivostí i chorobnou potřebou vlastnit a vše o druhém vědět dělat? Protože se to vyplatí. Každá žárlivá akce vám ubírá na sebeúctě a vztahu na vzájemné důvěře i pocitu bezpečí, a to je skutečný problém. 

Rozstřihal vám šaty a schoval šminky? Odejděte, se žárlivcem se žít nedá

Protějšek sice možná prozatím „drží“ a vy máte pocit, že je vaše žárlení na únosné hranici, ale pravda může být jinde. Navíc fanatickou nedůvěrou jen  dosáhnete toho, o čem neustále mluvíte a čeho se bojíte. Dříve nebo později se vystresovaná drahá polovička dopustí toho, z čeho ji neustále viníte. Nevěry.