Co přináší nově otevřená stezka nesoucí název Prameny?
Provede turisty zaniklou osadou Štolnava, která byla součástí Velkých Losin na Šumpersku. S historií místa se návštěvníci seznámí nejen díky panelům, ale i mobilní aplikaci.
Hana Vavrouchová byla jedním z badatelů výzkumu, díky němuž si nyní mimo jiné mohou zájemci reálně i virtuálně projít zaniklou osadu Štolnava na Šumpersku.
Ta mimo jiné umožňuje zobrazit na mobilním telefonu zaniklé stavby na původních místech?
Ano a také se u těchto staveb spouští audiozáznam se vzpomínkami pamětníků.
Jak dnes zaniklé osady žijí?
Pořád svým životem. Nikdy nezůstaly zcela opuštěné, zvláště od 90. let se našli původní obyvatelé, kteří se tam vraceli z Německa. Mnozí byli dokonce průkopníky například obnovování drobných sakrálních památek. Dále pak hodně pro zachování této historie dělají spolky jako Hnutí Brontosaurus Jeseníky či Hnutí Duha Jeseníky, které našly zajímavé lokality, objevily jejich potenciál a snaží se místo obnovovat ve smyslu alternativního využití. Je to velmi sympatické. Velkou pomocí jsou i pro nás vědce. Náš výzkum byl na této spolupráci hodně postavený.
Co se vám podařilo zjistit o historii osad?
Jsou to většinou malá osídlení, u kterých bylo trochu problém najít historické reálie, protože je málo pramenů. Nezmiňují se o nich vlastivědy nebo kroniky. Přitom každá taková osada má svůj osobitý příběh a historii, často nesmírně zajímavou.
Procházka po zaniklých osadách |
Je téměř osmdesát let po válce a odsunu původních německých obyvatel. Bylo jejich hledání těžké?
Pamětníků už je velmi málo. Kontaktovali jsme však i jejich potomky, kteří dnes žijí v Německu.
Co pamětníci nejčastěji zmiňují?
Že si ze své domoviny vzali něco, co je s místem svazovalo, například kámen, hlínu nebo štěp stromu.
Když přijížděli po desítkách let zpět, co se jim vybavovalo?
Němci se postupně smířili s odsunem, většinou o tom se svými dětmi moc nemluvili. Ale jakmile měli možnost přijet se podívat, okamžitě to udělali. Většinou byli zklamaní zásadní změnou charakteru území. Mluvili též často o tom, že před odsunem zakopali v okolí vesnice důležité věci pro případ, že by se vrátili. Třeba nádobí, nářadí nebo šicí stroj.
Jak opuštěná sídla dopadla?
Drtivá většina budov byla zdemolována a území má nyní jinou než sídelní funkci.
Kde osady nejčastěji zanikaly?
V periferních oblastech okresů Šumperk, Jeseník a Bruntál, kde se nachází asi šedesát takových lokalit. Téměř výhradní příčinou zániku zde bylo vysídlení původního obyvatelstva. Více než dvacet sídel pak zaniklo v souvislosti se zřízením vojenského výcvikového prostoru Libavá, odkud byli ale už předtím Němci rovněž vysídleni.
Zmizelé osady na Jesenicku dnes často připomínají už jen ruiny budov či zbylé malé památky. Na snímku zarostlý kříž v osadě Hajmrlov.
Můžete přiblížit život v těchto osadách, co jim bylo společné?
Byl velmi náročný. Osady se nacházely ve vyšších polohách, s drsnějším klimatem a málo úrodnými půdami. Přesto byly zemědělsky obdělávané. V současné době tam není žádné využití zemědělského charakteru nebo tam jsou trvalé travní porosty, pastviny. Dlouhodobě se tam zachovaly takzvané agrární terasy budované kvůli tomu, aby se zmírnil sklon svahu, rozdělila pole a lépe se hospodařilo. Často však byly osady spojené i s těžbou. Namátkou právě Štolnava nad Velkými Losinami nebo Rudkov na Staroměstsku.
Co lze říct o tehdejší krajině?
Byla výrazně pestřejší, byť zeleně bylo minimum, neboť se tam hospodařilo. Když se podíváme na letecké měřičské snímky ze 20. či 30. let, tak najdeme spoustu malých políček, což dnes už není pravda. Většinou je nyní na místě les, trvalý travní porost, případně pastviny, dále i torza staveb. Nebo lokalita slouží jako vojenský újezd či ochranné pásmo.
Dovolím si hypotetickou otázku. Kdyby nedošlo k odsunu původních německých obyvatel, přežily by tyto osady dodnes?
Na to je těžké odpovědět. Víme, že postupně zanikaly už před odsunem, protože odtud lidé odcházeli za prací. Tudíž by se dal očekávat další útlum i po válce. Pokud by však došlo k zániku, byl by postupný a možná by plynule nastal přerod na rekreační oblasti.
Jak osady ještě připomínáte?
Loni třeba putovní výstavou, kterou mohli vidět návštěvníci v regionálních muzeích. V současnosti je instalována na zámku ve Slezských Rudolticích. Zmapovaná místa jsou též popsána v interaktivní mapě na webu zanikla-sidla.cz, kde je možné dohledat informace o počtu obyvatel, historii nebo důvodech zániku. K některých obcím jsou rovněž podrobnější informace na webu Moderní kronika obce, kam lidé můžou vkládat fotky, texty, videa či audiozáznamy, a tvořit tak paměť místa.
