„Informace o nálezu zbytku trosek se k nám dostala na začátku tohoto měsíce od nadšence do historie, který je náhodou našel v lese v těžko přístupném terénu. Zajímavostí je, že ležely v podstatě na povrchu. Nyní na místě dál pokračuje terénní průzkum,“ nastínil pracovník leteckého muzea ze Suchdola nad Odrou Petr Bartošík.
Jednomístná jednomotorová stíhačka Focke-Wulf 190A-8 byla sestřelena 17. prosince 1944 během největší letecké bitvy druhé světové války z těch, které se odehrály nad českým územím.
Německý jednomístný jednomotorový stíhací letoun Focke-Wulf 190 ve variantě A.
Badatelé jsou si téměř jisti, že stroj pilotoval Wilhelm Funk, který zahynul a byl nejprve pohřben na hřbitově v nedalekém Šternberku, později pak byly jeho ostatky exhumovány a převezeny na pohřebiště německých vojáků ve Valašském Meziříčí.
„Z hlášení Luftwaffe jsme věděli, že se letadlo zřítilo přibližně v této oblasti a velké kusy trosek byly odvezeny. Protože šlo však o Sudety, znalost přesného místa zmizela s poválečným odsunem tamních obyvatel,“ přiblížil Bartošík.
„Na místě zůstaly menší fragmenty trupu a křídel, části pancéřování, úlomky motoru či zbytky palubních přístrojů, a dále také zbytky překrytu kabiny. I díky němu víme, že pilot z letadla nevyskočil, v takovém případě by totiž překryt na stroji nezůstal,“ doplnil.
Jak se ovšem ukázalo tuto sobotu, na místě zůstala ležet i část munice. Badatelé proto kontaktovali policii a na místo musel přijet pyrotechnik.
„Ten zjistil, že se jedná o několik kusů nábojů a střel do kanonu Mk. 108, dvě zápalné střely ráže dvacet milimetrů a tři zapalovače. Nalezené střelivo nakonec na místě zlikvidoval,“ shrnula olomoucká policejní mluvčí Petra Vaňharová.
Zprvu měli navrch Němci, pak dorazila eskorta
Bitva nad Hanou z prosince 1944 bývá označována jako největší letecké střetnutí druhé světové války nad českým územím. Bombardovací svaz čítající pět stovek bombardérů - 191 strojů B-17 Flying Fortress a 336 letounů B-24 Liberator, vzlétl z Itálie k náletu na tři důležité rafinerie v jižním Polsku, dodávající benzin německé armádě, a další strategické cíle.
Nad českým územím v prostoru mezi Olomoucí, Prostějovem a Přerovem a na posléze ještě na Novojičínsku čelily bombardéry intenzivní protiletecké palbě ze země, a především se na ně z mraků vrhly stíhačky Luftwaffe, které využily toho, že se kvůli počasí zpozdily spojenecké stíhačky, jež měly poskytovat ochranu.
Sestřeleno bylo postupně devatenáct bombardérů, někteří němečtí piloti si připsali hned dva stroje. Poté však dorazila zpožděná eskorta složená ze tří stovek stíhaček P-38 Lightning a P-51 Mustang, což situaci ve vzduchu zcela otočilo.
„Opožděný americký doprovod se přihnal a poměrně dost tvrdě s německými stíhači zúčtoval. Udává se, že jich sestřelil asi 43. Dosavadní velké vítězství německé luftwaffe se změnilo v jednu z nejvážnějších porážek,“ nastínil už dříve vojenský historik Jiří Rajlich v dokumentu Letecká bitva nad Libinou.
Výsledkem letecké bitvy nad Hanou nakonec byla celkově při započítání technických závad na obou stranách ztráta dohromady téměř osmi desítek strojů, z nichž na území dnešního Česka dopadla nejméně polovina z nich. A také více než dvou stovek pilotů a členů posádek bombardérů.
