„S některými detektoráři funguje spolupráce bezvadně. Dá se říct, že jsme si je tak trošku vychovali,“ uvedl ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška.
Podle něj mají nadšenci sami zájem na tom, aby se nálezy dostaly k prozkoumání k archeologům a pak do muzejních expozic. Takových je však výrazná menšina.
Peška odhaduje, že v kraji spolupracuje s archeology do dvou stovek hledačů, což je ale jen zlomek lidí pohybujících se v terénu s detektory a rýči.
Většina nálezy nehlásí a ještě s nimi nelegálně obchoduje. „Tak devadesát procent cenných nálezů projde mimo nás a mizí na černém trhu, což je naopak pro naši historii velká škoda,“ řekl.
Detektory kovů se v posledních letech staly masovou záležitostí. Menšina těch „uvědomělých“ hledačů je pro archeology velmi přínosná.
Kam archeolog nemůže
„Dostanou se dostanou i do míst, kam z časových ani kapacitních důvodů nemůžeme, protože se soustředíme především na archeologická naleziště,“ vysvětlil vedoucí projektu Preventivní archeologie Marek Kalábek.
Právě Preventivní archeologie je projektem podporujícím spolupráci s dobrovolníky, z nichž amatérští hledači tvoří převážnou většinu. Olomoucký kraj ho podporuje od roku 2011.
Díky této spolupráci instituce získaly stovky samostatných či hromadných nálezů datovaných od pozdní doby kamenné až po novověk v okresech Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk.
„Mezi objevy se vyskytují antické a středověké mince, bronzové předměty od starší po pozdní dobu bronzovou, nálezy železných zbraní, ozdoby oděvů nebo polotovary a suroviny jako měděné hřivny, slitky či zlomky ingotů,“ popsal Kalábek.
Za nejcennější nález poslední doby v regionu považují odborníci poklad zlatých náramků z mladší doby bronzové z roku 2019. Jen hodnota zlata byla vyčíslena na 1,5 milionu korun. Historická je ale nevyčíslitelná.
Vzorná spolupráce
Šumperský archeolog Jakub Halama pracuje s hledači už od roku 2006. Přesto se ani na Šumpersku nedaří podchytit je ve větším počtu. „Jsem v kontaktu zhruba s dvaceti. I když se to zdá málo, pro nás je to velmi přínosné,“ upozornil.
Podle něj archeologové detektoráře potřebují. „My si sice můžeme pořídit detektory, ale nemůžeme věnovat tolik času pátrání v přírodě. V tom jsou pro nás hledači velmi cenní,“ vysvětlil.
Archeolog pořádá každoročně detektorářská fóra na místech předpokládaných nálezů, kde archeologové hledače učí, jak s případným nálezem zacházet a co dělat.
Zatím posledním velkým podnikem byl průzkum trasy budoucího obchvatu Bludova na Šumpersku. „Území bylo potřeba propátrat, byť jsme tam cennější nálezy nepředpokládali. V tom nám detektoráři velmi pomohli,“ vyzdvihl Halama.
Šumperské muzeum nyní chystá výstavu Odevzdané předměty za patnáct let na Šumpersku, aby přiblížilo spolupráci archeologů s detektoráři.
Hledač zná jen spolupráci s archeology
Jedním z těch, kteří spolupracují dlouhodobě s experty v Olomouckém kraji, je milovník historie Vlastimil Flášar ze Šumperska. „Když jsem se dozvěděl o detektorářských fórech pořádaných panem Halamou, tak mě nadchla natolik, že za pár měsíců jsem už měl vlastní detektor,“ vypráví Flášar.
S odborníky komunikuje už patnáct let. „Už sám nález je pro mě odměnou,“ řekl.
Spolupráce s archeology podle něj funguje tak, že pozvou na akci skupinu detektorářů. „Cílem je prozkoumat lokalitu. Leckdy to není jen o samotném pátrání, ale je to už také společenská akce s doplňkovým programem,“ popsal.
Jeho největším nálezem za patnáctiletou „hledačskou“ kariéru je objev z roku 2015. „Už mě svrběly ruce, protože jsem několik měsíců nikde s detektorem nebyl. Žena mi říkala: ‚Tak běž, určitě něco najdeš‘,“ svěřil se Flášar.
Detektor objevil poklad
Propátrával místo několik kilometrů od svého bydliště, ale nic neobjevil. „Pak jsem se přesunul jinam. Na místo zarostlé nálety, plné odpadků. Najednou detektor signalizoval, že tam něco je. I když nešlo o žádnou archeologickou lokalitu, objevil jsem unikátní bronzový poklad,“ vyzdvihl.
Nález ale nevyzvedl ze země, ale přesně podle pokynů archeologa místo zajistil a začal pomalu očišťovat. Archeologové přijeli, nález vyzvedli, místo zadokumentovali. „V této lokalitě se už nikdy nic cenného neobjevilo,“ podotkl.
