Za pandemie covidu šlo o běžný postup. Nemocný zavolal lékaři a ten ho vyšetřil na dálku. Model telemedicíny se v regionu uchytil i po návratu k normálu.
Podle odborníků mohou lékaři vzdáleným přístupem řešit až třetinu případů V olomoucké fakultní nemocnici se tento postup neustále rozšiřuje a zdravotníci už telemedicínu nasazují v mnoha oborech, jde například o kardiologii, psychiatrii, paliativní péči, onkologii či neonatologii.
„Nejvíce ji využíváme u pacientů s poruchami srdečního rytmu, telemedicínu uplatňujeme u zhruba tisícovky z nich. Pravidelně telemedicínsky sledujeme dalších 480 nemocných. V této skupině jsou lidé, kteří nevyužívají pouze vzdálenou komunikaci s lékařem, ale také se měří v domácím prostředí, to znamená telemonitoring,“ uvedl projektový pracovník Národního telemedicínského centra Michal Štýbnar. Jedná se například o matky, které v těhotenství trpí těhotenskou cukrovkou.
Velký potenciál je podle Štýbnara v telepsychiatrii, i na tomto oboru v nemocnici pracují.
„Nyní máme ve fázi pilotního ověření 25 stálých pacientů. Plánujeme širší zapojení dalších lékařů a spolupráci s Centrem duševního zdraví,“ řekl.
Pro určitou skupinu pacientů, kteří trpí úzkostnými a depresivními stavy, je to podle něho ideální nástroj ke komunikaci i s ohledem na nedostatek zdravotnického personálu. Je vhodný zejména pro mladší lidi, kteří jsou zvyklí přes online nástroje komunikovat.
Řeč těla
Předsedkyně Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Simona Papežová vnímá telepsychiatrii jako doplňující péči k té standardní.
„Za covidu jistě byla přínosem, mnozí pacienti by zůstali bez pomoci. Může být výhodná v odlehlých regionech, v rámci krizové péče. Je nutno brát v potaz, že i v psychiatrii je třeba vnímat člověka komplexně, včetně řeči těla nebo výrazů. A to žádný monitor neumožní,“ upozornila Papežová.
Odborníci se shodují, že každým rokem stoupá počet dospělých i dětí, kteří z nejrůznějších důvodů potřebují psychologickou či psychiatrickou pomoc.
Celosvětová koronavirová pandemie a válka na Ukrajině situaci ještě umocnily. Například v roce 2021 se podle dat ministerstva zdravotnictví do odborné péče svěřil každý čtrnáctý člověk.
Ve skutečnosti může být lidí s duševním onemocněním mnohem víc, protože zdaleka ne každý vyhledá odborníka.
Čekání na pomoc
Nejčastěji lékaři diagnostikují smíšenou úzkostně-depresivní poruchu či depresi. Čekací doby jsou dlouhé.
„Olomoucký kraj má v porovnání s jinými regiony více úvazků psychiatrů, ale v současné době vzhledem k nárůstu pacientů s duševními onemocněními nestačí kapacity nikde. Z dotazníku mezi ambulantními psychiatry v minulých letech vyplývalo, že čekací doba je v řádu týdnů,“ uvedla předsedkyně psychiatrické společnosti Papežová.
Podle Štýbnara z telemedicínského centra telepsychiatrie dostupnost péče zvyšuje. „Zefektivňuje i čas, který lékař pacientům věnuje. Navíc je možné nemocného poznat v jeho domácím prostředí, kde může být uvolněnější, a tím i přispět k destigmatizaci psychiatrie, kdy většina lidí nechce být vidět na psychiatrii, i když tuto péči potřebuje,“ poukázal na výhody Štýbnar.
Telemedicína podle odborníka není pro každého, důležité je zvolit vhodnou skupinu pacientů.
Psychiatrická a psychologická pomoc se osvědčila také u paliativních pacientů. „Podporu díky telemedicíně poskytujeme lidem trpícím rakovinou, lidem se srdečním selháním v jejich terminálním stadiu i dětským pacientům v paliaci,“ vyjmenoval Štýbnar.
Lednová novela zákona
Léčbou na dálku se v červenci zabývala i vláda a dala jí zelenou. „Přínos novely, kterou poslanci schválili a která by měla platit od ledna, je hlavně v legislativním ukotvení, kdy se zvýší právní jistota poskytovatelů zdravotních služeb využívajících telemedicínské metody,“ sdělila mluvčí ministerstva zdravotnictví Eliška Machová.
Zákon také zavádí, že zdravotní služby lze poskytovat na dálku za použití telekomunikačních a informačních technologií. Je to ale možné jen za podmínek stanovených předpisy a při splnění technických požadavků na kvalitu a zabezpečení komunikace.
Citlivá data, která nemocnice shromažďují a se kterými pracují, jsou totiž lákavým cílem hackerů.
„Velká část nemocnic využívá pro zajištění svých IT služeb třetí strany, tedy dodavatele, což ještě může zvyšovat riziko kybernetického incidentu. Z tohoto důvodu může být jedním z opatření proti kybernetickému útoku nebo zneužití citlivých údajů nastavení smluvních vztahů mezi zdravotnickým zařízením a dodavatelem služby ohledně zálohování či šifrování dat,“ objasnil odborník na kybernetickou bezpečnost z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Lukáš Pavlík.
Dodal, že data pomáhá chránit i umělá inteligence: „V současné době je na vzestupu, nachází uplatnění také v telemedicíně. Zároveň se využívá na poli kybernetické bezpečnosti, což přináší nové možnosti predikce kybernetických útoků. Tento trend by měla do své bezpečnostní politiky zařadit také zdravotnická zařízení,“ doporučil.
Telemedicíně se věnují odborníci i ve výuce na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
„Vzniklo i Centrum digitálního zdravotnictví při lékařské fakultě a fakultní nemocnici, jež sdružuje odborníky nejen na telemedicínu, ale i na eHealth, kyberbezpečnost či legislativu v sociálních službách nebo na implementaci nových technologií do praxe,“ uzavřel Štýbnar.
15. května 2022 |
