Mezi konstruktéry je Petr Hrdlička považován za otce Škody Favorit. Vozem, který vznikl na sklonku socialismu, odstartoval renesanci českého automobilového průmyslu po sametové revoluci.
Ale ani dnes ve svých 85 letech nezůstává Hrdlička stranou pokroku. Jako pacient se srdečním implantátem se nebojí využívat telemedicínu, tedy sledování a konzultace s lékařem na dálku.
Doma v Mladé Boleslavi mu tak stačilo jedno kliknutí na odkaz, jenž mu přišel do e-mailu, a ve vteřině byl v ambulanci kardiologa ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL). Ušetřil tak nejméně tři hodiny cesty autem.
„Jsem monitorovaný výborně, všechny léky mám. Příště se uslyšíme z lázní,“ sdělil online svému lékaři a přednostovi I. interní kliniky – kardiologické Miloši Táborskému.
Právě olomoucké kardiocentrum a Táborským založené Národní telemedicínské centrum (NTC) jsou v českém prostředí průkopníky distanční ambulantní péče. Z původních několika desítek pacientů vzrostl za posledních deset let počet lidí monitorovaných na dálku na zhruba tisícovku. A brzy jich zřejmě bude mnohem víc.
Pracovníci NTC a IT specialisté olomoucké nemocnice totiž vyvinuli webovou aplikaci pro videokonzultace pacientů s lékaři, kterou budou moci využít všechny státní nemocnice.
Produkt doby covidové
Specialisté z FNOL bez nadsázky přiznávají, že aplikace je produktem doby covidové.
„Pandemie způsobila komplikaci nejen pacientům s akutními problémy, ale zasáhla zejména pacienty s chronickými onemocněními, kteří nemohli docházet na pravidelné kontroly do specializovaných ambulancí,“ popsal Táborský.
„Například zažádat si o léky nemohli jinak než telefonicky. Pokud jim ovšem zaneprázdněný lékař telefon nezvedal, neměli jinou možnost, jak léky získat,“ naznačil komplikace, kterým pacienti v minulých měsících čelili.
Situace během pandemie přitom dospěla tak daleko, že zdravotní sestry nestačily zapisovat požadavky pacientů a lékaři vyřizovat telefonáty. Odborníci z NTC a odboru informačních technologií nemocnice proto vytvořili webové rozhraní, na němž si pacienti mohli objednat nejenom potřebné léky, ale také videoschůzku s lékařem.
„Vše funguje přes nemocniční informační systém, kde mají zdravotníci všechno pohromadě. Vidí i zpětně do pacientových záznamů, mohou proto například upravit dávkování léků tak, aby léčba byla co nejúčinnější,“ vysvětlil jeden z autorů aplikace Michal Štýbnar.
Aplikaci už využívá pražská Nemocnice Na Bulovce
Během pandemie koronaviru se podobných – především komerčních – aplikací objevilo víc. Problém ale je, že se nemocnice obávají poskytnout informace do softwaru třetích stran, riskovaly by tak únik dat.
„Vymysleli jsme proto svůj software, který je na našich serverech a je napojený na naši infrastrukturu. Nemůžeme ho prodávat ani dávat zadarmo komerčním subjektům, ale přímo řízené nemocnice, kterým jsme aplikaci ukázali, projevily zájem,“ sdělil náměstek informačních technologií FNOL Antonín Hlavinka.
Jako první už začala olomoucký software využívat pražská Nemocnice Na Bulovce. Sdílení softwaru podpořil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
„Národní telemedicínské centrum v Olomouci je i kompetenčním centrem ministerstva zdravotnictví. Právě tady má vznikat gros a směr elektronizace zdravotnictví. Je logické, aby se zde takové aplikace vyvíjely a aby je následně přejímaly další nemocnice,“ řekl.
Přestože se telemedicína v Česku propaguje už víc než deset let, lékaři si k ní cestu hledali pomalu. Ale poté, co jim covid-19 zavřel ambulance, změnili názor.
„Dřív jsme museli lékaře přesvědčovat, aby ji začali využívat, dnes za námi sami chodí. Potřebovali se s pacienty spojit alespoň tímto způsobem,“ podotkl Hlavinka.
Aplikace vhodná i pro psychology
Největší prostor zatím telemedicína dostala v kardiologii. Na dálku pracovníci NTC sledují především pacienty s kardiostimulátory a defibrilátory. Prostřednictvím implantovaného zařízení kontrolují také stav lidí se srdečním selháním.
Ambulanci na dálku začala ve FNOL využívat i II. interní klinika – gastroenterologická a geriatrická. Pacientům tak například sděluje výsledky histologického vyšetření.
Přibyli i lidé, již jsou v paliativní péči, tedy umírající.
„Pacient si na dálku může zažádat o schůzku s psychologem. Video sice nenahradí osobní setkání, ale na druhé straně tak pacient může strávit víc času s rodinou,“ dodal Štýbnar.
