„Co se týká množství, tak jako celek nedopadl Olomoucký kraj ve sklizni obilovin úplně nejhůř. Oproti dlouhodobému průměru je propad zhruba desetiprocentní,“ sdělila šéfka Krajské agrární komory Olomouckého kraje Darina Juříčková.
Jenže podstatně horší situace je s kvalitou sklizně. „Vzhledem k dlouhotrvajícímu suchu se dá očekávat, že při výkupu nebude část obilovin splňovat nároky pro potravinářské účely, případně ječmen pro sladovnictví,“ podotkla Juříčková.
A zemědělcům tak hrozí často výrazné ztráty. „Otázka je, jak se domluví s pojišťovnami,“ doplnila šéfka komory.
Zemědělské družstvo v Dubu na Moravě na Olomoucku počítá s velkými ztrátami právě kvůli nižší kvalitě.
„Co se týká množství, tak na tom nejsme špatně, protože oproti dlouhodobému průměru máme výpadek necelých deset procent. S kvalitou je to ale mnohem horší. Zrna jsou zaschlá. Z vymláceného obilí je jen část sklizené pšenice vhodná na výrobu mouky nebo ječmene pro sladovny. Kvůli tomu čekáme propad v tržbách až 35 procent,“ odhaduje předseda družstva Jan Spáčilík.
Tak špatné žně, jako byly letos, v Domamyslicích nepamatují
Situace se často liší místo od místa. Třeba zemědělské družstvo Kokory hlásí propad v objemu sklizně obilí asi patnáctiprocentní. Naopak kvalita pšenice je podle předsedy Vladimíra Lichnovského standardní. Jen u sladovnického ječmene je mírně zhoršená.
„Vzhledem k počasí na tom s obilovinami nejsme ještě úplně nejhůř,“ poznamenal šéf družstva, kterému naopak dělá velké starosti úroda chmele. „Ten teď sklízíme a je to katastrofální. Čekáme ztráty v desítkách milionů korun,“ řekl Lichnovský.
Dalším podnikem, pro který výsledek žní znamená velké problémy, je Zemědělské družstvo Moravan v Domamyslicích na Prostějovsku. Předsedkyně Irena Šťastná je označuje rovnou za katastrofu.
„Víte, pracuji v družstvu už třicet let, ale tak špatné žně, jako byly letos, ještě nepamatuji,“ shrnula.
Dál nechává hovořit čísla: místo více než osmdesáti metráků pšenice na hektar, na které byli Domamysličtí zvyklí v minulých letech, klesl letos výnos kvůli rozmarům počasí na sedmačtyřicet. Sladovnický ječmen ze sedmdesáti na pouhých čtyřiatřicet.
„Jsme pojištěni, takže teď vše řešíme s pojišťovnou, protože propad v tržbách je obrovský,“ doplnila Šťastná.
Za rozdíly v úrodě mohou lokální srážky
Letos jen opravdu málokterý zemědělský podnik může říct: Máme slušný jak výnos, tak kvalitu sklizených obilovin. Ale i takové se najdou. Mezi nimi je například Zemědělské družstvo Bohuňovice na Šternbersku.
„Čekali jsme zhruba dvacetiprocentní výpadek, ale jsme na dlouhodobém průměru. Jsem rád, že se předpověď nepotvrdila,“ řekl jednatel bohuňovického družstva Rudolf Malaska.
Jak je možné, že jsou letos výsledky žní na relativně malém území tak dramaticky odlišné? Podle odborníků to způsobil častý výskyt lokálních srážek, které vytvořily často velké rozdíly dokonce i v rámci jediného podniku.
„Na části pole, na které zapršelo, byly výnosy vyšší, a naopak tam, kde sucho vydrželo i několik týdnů, byly dramaticky nižší,“ shodli se zemědělci.
