„Je to hodně odlišné nejen v rámci okresu, ale také na polích jednotlivých zemědělských podniků. Někde se vláhy přece jen dočkali, jinde už delší dobu nezapršelo, nebo pršelo jen slabě,“ říká ředitelka Okresní agrární komory Olomouckého kraje Darina Juříčková.
„Jsou oblasti, které jsou totálně suché, jinde pár dešťů spadlo. Na některých polích tak bude relativně dobrá úroda, jinde je obilí zaschlé už teď,“ potvrzuje místopředseda přerovské agrární komory a šéf Zemědělského družstva Týn a Zemědělské akciové společnosti Drahotuše Rostislav Ovad.
Podle zemědělců bude mít sucho největší dopad na obilí a řepku. „Některé podniky očekávají už nyní propad při sklizni až o padesát procent a situace se může ještě zhoršit,“ sdělila Juříčková.
Sucho hodně postihlo například Zemědělské družstvo Unčovice na Olomoucku.
„U obilí, především u sladovnického ječmene, očekáváme propad výnosů o třicet až padesát procent. Navíc zřejmě bude potřeba začít se sklizní dřív,“ sdělil místopředseda družstva a hlavní agronom Jaromír Fišara.
Velkým problémem může být nedostatek krmiva pro dobytek
Podle něj se nedostatek vláhy už nyní projevuje při sklizni hrachu, který v Unčovicích dodávají konzervárnám.
„Výnos bude oproti předpokladům asi poloviční,“ odhaduje Fišara. Proti první seči podle něj poklesne výrazně i sklizeň pícnin.
„Sucho a horko je špatné, ale horší je, když vedra nastupují už na jaře, kdy plodiny potřebují při růstu spíš chladnější počasí,“ shrnul.
To, že nenarostou pícniny a kukuřice, je podle zemědělců velký problém – znamená to málo krmiva pro dobytek.
„Pícniny jsou nízké, zhruba tak třetinové oproti jaru,“ odhaduje místopředseda Zemědělského družstva Moravan na Prostějovsku František Koudelka.
Počasí navíc výrazně zhorší i kvalitu sklízených obilovin, což pěstitelům zřejmě neumožní prodat je v potravinářské kvalitě.
„Zaschlá obilná zrna připomínají spíš kmín než obilí,“ postěžoval si šéf Zemědělského družstva Kokory Vladimír Lichnovský.
Nejdřív mrazy, teď sucho. Pěstitelé se bojí o jablka i chmel
Velké škody očekávají i sadaři. Sucho postihlo například sady, kde Týnečtí a zemědělci z Drahotuší pěstují slivoně a jablka.
„Citelně nás v sadech zasáhly mrazy, které přišly v době květu, další zhruba pětinový propad čekáme teď kvůli suchu,“ odhadl šéf obou zemědělských společností Ovad.
To zemědělská akciová společnost Úsovsko sídlící v Klopině na Mohelnicku problémy kvůli suchu zatím nemá. Stromy v sadech tamní zemědělci ochránili před mrazem, teď jich většinu, především v oblasti Veleboře, zavlažují.
„Rozdíl mezi sady nezavlažovanými a zavlažovanými ještě není tak markantní, ale pokud bude sucho pokračovat, bude už v červenci dobře viditelný a v srpnu se ještě zvětší. Velký rozdíl bude jak ve výnosu, tak i v kvalitě jablek. Jablka ze zavlažovaných sadů jsou mnohem lepší,“ sdělila vedoucí Sadů Veleboř Jitka Bednaříková.
Obavy ze sucha mají i pěstitelé chmele. „Listy jsou už teď zvadlé. Pokud během několika dnů nezaprší, zastaví se růst a rostliny nebudou mít kde nasadit šišky,“ varuje Lichnovský z družstva v Kokorech, které patří k největším pěstitelům chmele na Moravě.
Krátké přívalové deště, které střídají dlouhá období veder a sucha, navíc pěstitele podle meteorologů nespasí.
„Nedá se říct, že by vody spadlo méně než v jiných letech. Problém je v tom, že takzvané zahradní deště, kdy pršelo celý den a voda stačila vsakovat, teď nahrazují velmi intenzivní srážky, kdy stejné množství vody spadne za krátkou chvíli a půda vodu nestačí pojmout. Efekt pak není takový, jako je to právě u mírnějších a déletrvajících dešťů,“ sdělila Věra Šeděnková z Českého hydrometeorologického ústavu Ostrava.
