Arcibiskupství olomoucké a Cyrilometodějská teologická fakulta, stejně jako na jaře při první vlně nákazy, na webu zveřejnily telefonní čísla, kam lidé mohou zavolat pro podporu či povzbuzení. Na linkách jsou duchovní, psychologové a terapeuti.
„Obě instituce chtějí touto službou vytvořit bezpečný prostor pro ty, kteří se v důsledku nucené karantény a z ní vycházejících opatření dostali do psychické nepohody,“ vzkázalo arcibiskupství.
Do služby vedle své běžné práce dobrovolně nastoupilo šestnáct odborníků. Jde o psychology, psychoterapeuty, experty na krizovou intervenci, teology, řeholnice, nemocniční kaplany či kněží.
Mezi ně patří také kněz a psychoterapeut Roman Macura, jenž se do tohoto projektu zapojil i při první vlně pandemie.
„Situace je oproti jarní vlně po psychoterapeutické stránce zcela odlišná. Lidé už vědí, co mají kvůli pandemii čekat, část se s tím již naučila pracovat. Nyní spíše potřebují nejenom psychologickou, ale také duchovní podporu. Hodně se to prolíná. Lidé mají potřebu vyřešit nějaké životní otázky, často to ani není přímo spojené s covidem,“ porovnal Macura.
Seniorům opravdu ve velkém chybí sociální kontakt
Při telefonátech, jež i při první vlně řešil, byly hlavními tématy strach, nejistota a osamělost. Na tu naráží i osobně při návštěvách v domovech seniorů, kam vždy na základě aktuálního negativního testu coby odborník dochází.
Situace je tady podle něj kvůli sociálnímu odloučení vlastně nejhorší a nejbolestivější. „Když se pohybujete mezi lidmi, cítíte, že tlak na psychiku tam je. Příslušníkům starších generací, které jsou nyní skutečně separované, opravdu ve velkém chybí sociální kontakt. Podepisuje se to na nich,“ přiblížil Macura.
Obavy a nejistota však podle něj mezi lidmi zůstanou i po nynějším rozvolnění opatření: „Dál bude spíše přetrvávat napětí, protože řada lidí si nedokáže představit Vánoce s omezeními. Z toho mají velký strach, že by snad po rozvolnění opět přibylo nakažených a na Vánoce by se vše znovu uzavřelo. Toto by bylo hodně frustrující.“
Rozdílů oproti telefonátům z první vlny si nyní všimla i psychoterapeutka Růžena Krtková. Stává se totiž, že nyní nevolají pouze lidé, kteří mají sami nějaký problém, ale i lidé z jejich bezprostředního okolí.
„Ozývají se nám tak jejich rodinní příslušníci, kteří vidí, že se někdo z blízkých trápí, a zjišťují, jak mu pomoci,“ doplnila Krtková. Stejně jako její kolegové zmiňuje také případy lidí, kteří poprvé zavolali na jaře a od té doby se občas stejnému terapeutovi ozývají až dodneška.
Pomoc po telefonu bude fungovat i po rozvolnění
Mezi odborníky, jimž mohou lidé zavolat, je i kněz Pavel Stuška. Telefonátů oproti první vlně zaregistroval méně, stále se však týkají samoty, strachu a nejistoty. Také on upozorňuje na problémy, jež nyní mají především senioři odstřižení koronavirem od jejich blízkých.
„Potřebují s nimi osobní kontakt. Tato potřeba je dlouhodobě nenaplněná, v období letního rozvolnění se ji nepodařilo zcela uspokojit,“ vylíčil Stuška.
Počítá s tím, že pomoc po telefonu bude i po rozvolnění ještě nějaký čas fungovat: „Bude tady určitá setrvačnost. Vládní nařízení nepřinese nasycení či dorovnání toho, co v rámci mezilidských vztahů a kontaktů nebylo možné dlouhodobě přijímat.“
