Bečva je podle odborníků jedinečná tím, že jde o největší a poslední českou štěrkonosnou řekou, kterou dosud žádná přehrada nespoutala. Tuto výjimečnost pro ni chtějí zachovat. Výstavba přehrady je podle hydrobiologů ze dvou moravských univerzit návratem v čase o sto let, neboť země jako Itálie nebo Francie nyní podobné stavby ruší a vrací řekám přírodní ráz.
„Výstavba velkých vodních děl je v posledních letech kriticky vnímána po celém civilizovaném světě. Koncept, že podobná díla nás ochrání před povodněmi a suchem, už neplatí,“ řekl Jan Hradecký, děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
Stejný názor má i docent olomoucké přírodovědecké fakulty Martin Rulík. Oba odborníci zabývající se řekami jsou přesvědčeni, že krajina pod velkými vodními stavbami naopak vodu ztrácí. Přehrady totiž omezují splavování štěrků, což vede k hloubkové erozi koryt.
„Tento proces urychluje vysychání krajiny a akceleruje riziko povodní!“ varují odborníci. Štěrky, které by se v případě vodní nádrže usazovaly na dně přehrady, by podle lidí z platformy Spojená Bečva v řece chyběly hlavně o povodních.
„Během povodňových stavů řeka přetváří svou energii v pohyb štěrků a tím se její síla tlumí. Pokud bude tento proces o povodních přerušen, řeka začne hledat nová místa, kde nabrat ztracený štěrk, a začne se zahlubovat,“ vysvětlila Barbora Hertlová z Hnutí Duha s tím, že zahloubená řeka povede ke snížení hladiny podzemních vod a tím například k vysychání studní. Poškodí ale také břehy a stavby kolem řeky - mosty, silnice nebo jezy.
Dvacet let od povodní města téměř nic nechrání
O tom, že obce a města ležící u Bečvy bude potřeba chránit před povodněmi velkou stavbou, se mluví už padesát let. Od katastrofální povodně v roce 1997 se toto klíčové opatření už i plánuje. Kromě původní suché nádrže zvané poldr Teplice je od loňska ve hře také vodní dílo Skalička. S pomocí přehrady chce totiž Povodí Moravy vylepšovat průtok v řece v obdobích sucha.
Znázornění polohy klíčového prvku protipovodňové ochrany Přerovska - zvažované vodní nádrže Skalička a bočního poldru navrhovaného ekology. Pro zvětšení klikněte.
Zatímco u obcí, které mají pod plánovanou nádrží pozemky, sklidil poslední plán vodohospodářů úspěch, u ekologických organizací vyvolal zděšení. I proto přišly minulý týden s vlastním návrhem. Ve stejném místě, kde se projektuje přehrada, by chtěly vybudovat boční poldr.
Tato suchá nádrž by stála na levém břehu Bečvy a na rozdíl od původně plánovaného poldru Teplice - jehož hráz Bečvu rovněž kříží - by řeku nijak neomezovala.
„V době povodní by se poldr plnil přes přeliv na horním konci. Jinak by jej řeka stále obtékala. To znamená, že štěrky, které řeka nese, neskončí v nádrži, ale budou dál přenášeny v korytě řeky,“ objasnil princip bočního poldru Lukáš Krejčí z Unie pro řeku Moravu, který je autorem studie.
Krejčí tvrdí, že poldr má, co se týče protipovodňové ochrany, stejný efekt jako plánovaná přehrada - i on „odvede“ z koryta vodu, která překročí hranici dvacetileté povodně. To znamená průtok nad 660 kubíků za sekundu. I boční poldr tak podle něj zvládne „ukočírovat“ průtok z povodně v červenci 1997, kdy Bečvou protékalo 950 kubíků vody za sekundu.
„Studie vychází z realistických odhadů objemu nádrže, její autoři nestaví žádné vzdušné zámky. Problém však je, že vychází z laických hydraulických předpokladů,“ reagoval na představenou variantu bočního poldru Jiří Švancara, inženýr vodohospodářských staveb a specialista na bezpečnost přehrad. Upozornil, že bude obtížné vodu do bočního poldru dostat a k tomu, aby byla nádrž bezpečná, bude potřeba zvýšit její hráze.
Zkušenosti naznačují, že pozemky mohou stát stovky milionů
Zda je varianta skupiny Spojená Bečva opravdu reálná, musí ukázat studie proveditelnosti. Pro její zpracování se přiklání i ředitel olomouckého závodu Povodí Moravy Jiří Zedníček.
„V rámci procesu EIA (vlivu stavby na životní prostředí - pozn. red.) budeme muset řešit varianty. A toto je jedna z nich, tak proč se jí nezabývat? Musíme ji posoudit a srovnat s ostatními,“ uvedl ředitel.
I když Zedníček uznal, že studie bočního poldru je zatím pouze idea, už nyní v ní vidí jedno velké minus - a to jsou odhady na výkupy pozemků. Uvedených 100 milionů korun považuje za desetinu toho, co bude majetkoprávní vypořádání s vlastníky skutečně stát.
Během plánování suchého poldru Teplice se totiž Povodí Moravy přesvědčilo, že majitelé potřebných pozemků na Hranicku nejsou ochotni přistoupit na „levnější“ věcná břemena, slyší na přímý prodej.
„Věcná břemena by jim přinesla náhradu jen v případě zatopení. Když jim nabídneme jednorázovou výplatu, mohou svůj život směrovat jinam,“ argumentuje Zedníček.
Místo přehrady budou pláže plné bahna, tvrdí ekologové
Stejně jako přehrada i boční poldr by se pozemkově dotkl sedmi vesnic na Hranicku - Černotína, Milotic nad Bečvou, Hustopečí nad Bečvou, Zámrsk, Ústí, Špiček a Skaličky. Některé už Povodí Moravy prodaly pozemky, protože souhlasily s vodní nádrží. Podle starostů bude pro lidi atraktivnější chodit k přehradě než se dívat na ohrázovanou „suchou díru“.
„Boční poldr má hráze blíž k vesnici a zasahuje pod novou stavební lokalitu. Někteří lidé tam už bydlí a už teď mají strach, že budou mít nad hlavou osm metrů vody. V případě bočního poldru by se hráz navíc zvýšila z dvanácti na šestnáct metrů,“ poznamenala k nové studii starostka Skaličky Petra Kočnarová.
Skupina Spojená Bečva ale upozorňuje, že slibovaný rekreační potenciál přehrady je velmi sporný.
„Zaplavený prostor bude mít tvar spíše mělkého rybníka. I při minimálním vypouštění bude klesat hladina přehrady o desítky délkových metrů. Přitom pokles o půl metru výškového může v některých místech způsobit ústup hladiny nádrže o deset metrů,“ vysvětlila Hertlová z Hnutí Duha.
„Místo vodácky atraktivní řeky k rekreaci zbudou pláže plné bahna a komárů,“ dodala.
Povodí Moravy už nyní buduje v Pobečví menší protipovodňová opatření. V Přerově podnik postavil nábřežní ochrannou zídku, v Hranicích se zase připravuje na rozšíření jezu. Velké vodní dílo, které teprve zajistí ochranu před stoletou povodní, plánuje po roce 2022. Náklady v případě přehrady Povodí odhaduje na dvě miliardy.
