Ekologové nyní prostřednictvím internetu a sociálních sítí shánějí podporu, s jejíž pomocí chtějí prosadit vlastní řešení.
„Pořád je ještě prostor na změnu. Když vláda schvaluje materiály ohledně řešení povodní na Bečvě, pokaždé se v nich píše o poldru, nikoliv o přehradě. Přestože se veřejně mluví už jen o vodní nádrži, oficiální to není,“ řekla Barbora Hertlová z olomoucké pobočky Hnutí Duha.
Kromě této organizace se k iniciativě přidala Unie pro řeku Moravu, Severomoravské regionální sdružení Českého svazu ochránců přírody, Moravský ornitologický spolek, ale i biologové a ekologové z univerzit.
„Přehrada znamená závažné dopady na řeku. Brání v pohybu rybám a vůbec nejzásadnější je, že zastaví chod štěrků. To je v případě Bečvy katastrofa,“ vysvětlil už před časem Michal Krejčí z Unie pro řeku Moravu, která se dlouhodobě zabývá také protipovodňovou ochranou v Pobečví (rozhovor s ním čtěte zde).
Ekologové: hráz napříč korytem je špatně, máme lepší variantu
Ekologové upozorňují, že Bečva je poslední takzvaně štěrkonosnou řekou u nás. To znamená, že svou energii při povodních přetváří v pohyb štěrků.
„Pokud se nebude tato energie vybíjet, zvýší se eroze níže pod přehradou. Zahloubená řeka způsobí snížení hladiny podzemních vod, a tudíž vysychání studní, ale i poškození břehů a staveb, jako jsou mosty, silnice nebo jezy. Umělé bagrování a převážení štěrků pod přehradu není ekonomicky dlouhodobě udržitelné řešení!“ varují ekologové na novém webu.
Ideální podle nich není ani stavba původně plánované suché nádrže, protože i ta projektuje hráz napříč korytem Bečvy. Sami proto chtějí prosadit skutečný poldr, což znamená suchou nádrž vedle řeky. Ta by se plnila jen v případě povodní.
O poldru původně zvaném Teplice se přitom mluví už dvacet let. Až do loňska se ale Povodí Moravy nedařilo vykoupit od obcí a soukromých vlastníků potřebné pozemky.
Výkupy pro vodní nádrž Skalička už začaly
Teprve až se starostové s vodohospodáři dohodli na tom, že v nádrži bude stálá vodní hladina, podařilo se prolomit jejich odpor. První obce už prodaly parcely, na nichž má stát hráz.
„S vodním dílem se lépe smiřuje a také se ho daří snáz prosadit u lidí. Přehrada by se totiž dala využít i k rekreaci,“ tvrdí starosta obce Špičky, která Povodí Moravy prodala už 16 hektarů pozemků. Dostane za ně 25 milionů korun.
Přestože Povodí Moravy na svém webu podrobně prezentuje pouze vodní dílo Skalička, mluvčí Petr Chmelař tvrdí, že stavbu samotnou podnik nijak nepřipravuje.
„Čeká se na rozhodnutí vlády, které by mělo padnout na jaře,“ uvedl Chmelař. Pozemky, jež nyní vykupuje, bude podnik podle něj potřebovat tak jako tak - i poldr bude mít hráz.
Proč tedy Povodí mluví pouze o vodní nádrži? „Vycházíme z toho, že i zástupci obcí a občané v rámci místních referend se vyslovili pro mokrou variantu. Ta by byla pro region přínosnější, i co se týče zmírnění dopadů sucha, kterým je oblast dost výrazně postihována,“ objasnil Chmelař.
Kromě Špiček se nádrž týká obcí Skalička, Černotín, Milotice, Hustopeče, Zámrsky nebo Ústí. Stavba za víc než dvě miliardy korun by se měla začít budovat po roce 2022. Ekologové chtějí podrobnosti o vlastní variantě zveřejnit v lednu.
