Ministerstvo zemědělství, které na pozemky pro Skaličku chce od vlády prozatím kolem 520 milionů korun, upozorňuje, že na území, které důležitá protipovodňová stavba za tři a půl miliardy zasáhne, se nachází celkem čtyřicet tři budov, z toho třiadvacet k bydlení, jedenáct k rodinné rekreaci a devět dalších objektů slouží k jiným potřebám, například pro zemědělství.
Ačkoliv se roky mluví o suchém poldru, ve hře je nyní i v souvislosti s dopady extrémně suchého roku a negativních klimatických prognóz do budoucna také víceúčelová vodní nádrž, která by posloužila rovněž jako zásobárna vody.
Právě tato varianta se stále více líbí starostům tamních obcí, z přehrady by totiž obyvatelé měli alespoň nějaký užitek. Povodí Moravy připustilo, že změna koncepce je z vodohospodářského hlediska v této lokalitě možná.
Návrh tento týden projedná vláda
O penězích na výkupy měla již vláda jednat. Podle ČTK, která má materiál k dispozici, stát za výkup pozemků zaplatí mezi 410 a 579 miliony korun. Ministerstvo zemědělství doporučuje, aby se prozatím vyčlenilo 520 milionů, přičemž peníze bude potřebovat mezi lety 2016 a 2023. Odložený návrh bude vláda zřejmě projednávat v tomto týdnu.
„Jedná se o materiál, který vláda projedná v režimu s rozpravou a který se tudíž ještě může měnit,“ upozornil mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.
Výkupy by mohl usnadnit fakt, že část parcel je ve vlastnictví státu. Ministerstvo také navrhuje, aby se 27 hektarů státních pozemků, které budou v budoucnu pod vodou, zdarma převedlo na Povodí Moravy. Materiál zatím neřeší majetkoprávní problémy s pozemky, na kterých by se v případě povodní rozlila voda.
Poldr versus vodní nádrž
Ve hře jsou přitom stále dvě varianty: poldr, anebo klasická vodní nádrž. „Vládě byla předkládána varianta suché nádrže o objemu 35,2 milionu metrů krychlových, s výškou hráze 12,5 metru a plochou zátopy při maximální hladině zhruba 623 hektarů,“ uvedla mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.
Poldr by měl dvě hráze - údolní a boční a vedl by podél železniční trati až po úroveň Hustopečí nad Bečvou.
Stále častěji se ale nyní hovoří i o tom, že by ze Skaličky mohla být přehrada, která by zadržovala vodu v případě sucha. „V současné době je nadále preferovanou variantou poldr. V kontextu dopadů aktuálního sucha a negativních klimatologických prognóz je ovšem zcela legitimní debata o přehodnocení této varianty,“ připustila k možnosti stavby přehrady Gabriela Tomíčková.
Povodí Moravy proto nyní prověřuje možnosti a proveditelnost výstavby víceúčelové vodní nádrže v této lokalitě. „Tato změna koncepce je z vodohospodářského hlediska možná a žádoucí, ale vyžádá si širokou debatu a vyhodnocení přínosů a nevýhod obou variant řešení,“ podotkla Tomíčková.
Nicméně starostové obcí, kterých se stavba dotkne, by vodní nádrž měli raději. „Přikláníme se spíše k vodnímu dílu než k suché nádrži. I když většina obyvatel je pořád proti tomu, aby tady nějaký poldr byl, z vodního díla budou mít lidé aspoň nějaký profit. Mohli by se tam chodit koupat nebo chytat ryby,“ sdělila již dříve starostka Skaličky Petra Kočnarová.
„My jsme také spíše pro částečně zatopenou nádrž, stejně jako většina obcí, které se jednání s Povodím Moravy zúčastnily. Rozdíl v úrovni ochrany by mezi oběma variantami nebyl velký, přičemž přehrada by skýtala i možnost koupání,“ dodává starosta Černotína Jiří Andrýs.
Vodní dílo Skalička, dříve označované jako teplický poldr, je podle Povodí Moravy jednou z nejdůležitějších staveb na Bečvě.
„Studie Pobečví jednoznačně a definitivně potvrdila potřebu výstavby vodního díla Skalička jako důležitého opatření, bez něhož není možné dosáhnout v daném území ochrany před povodní na úrovni té, která tuto oblast postihla v roce 1997,“ zdůraznila Tomíčková.
Stavba by tak transformovala stoletou povodeň na takzvanou padesátiletou. „Při průtoku 950 metrů krychlových za vteřinu, kterého Bečva dosáhla v roce 1997, by to vedlo k ochraně více než sto tisíc obyvatel,“ uzavřela.
