Dřívější situaci v Přemyslovicích ilustroval například příběh jedné ze zdejších obyvatelek. Tu Romové, kterým podnikatelé s chudobou v posledních letech umožnili nastěhovat se do volných domů, vyštvali pryč poté, co je upozornila, že nemohou oslavovat a hlučet dlouho do noci. Začali jí sprostě nadávat a dokonce po ní házeli kameny. Žena se nakonec ze strachu odstěhovala jinam.
„To byl extrémní případ. Teď bych řekl, že se situace stabilizovala. Není to horší, ale ani lepší,“ povzdechl si místostarosta Přemyslovic Karel Janeček.
V místní škole se ovšem například v minulosti objevila šikana. Situace se uklidnila až když se rodina problémového žáka odstěhovala na Bruntálsko.
Přemyslovice kvůli Romům trpí zvýšenou kriminalitou, nepořádkem, hlukem a častými konflikty. V desítce domů žije přes sedmdesát Romů, což je v obci s tisícovkou lidí hodně znát.
„S podnikateli, kteří skupovali baráky a pronajímali je Romům ze Slovenska, jsem se dohodl, že situaci nebudou zhoršovat a další domy nebudou kupovat,“ vysvětluje Janeček.
Snaha vyhlásit bezdoplatkovou zónu dvakrát ztroskotala
Loni Přemyslovicím nepomohl prostějovský magistrát, když dvakrát zamítl žádost na vyhlášení bezdoplatkové zóny bez sociálních dávek. A to i přesto, že petici za její zavedení podepsala pětistovka místních obyvatel. Obec si proto musela pomoci sama a nyní spolu s neziskovými organizacemi učí místní Romy, jak normálně žít.
„Spory se starousedlíky jsou pořád. Romové zkrátka mají jinou kulturu, jiné návyky a zvyklosti. Pokud je více rodin pohromadě, je to problematické. Hlavní je s nimi komunikovat, apelovat a upozorňovat na problémy nebo nepořádek,“ popisuje místostarosta.
Janeček shodou okolností pracuje jako šéf policie v nedaleké Konici, takže do Přemyslovic může co nejčastěji preventivně posílat hlídky. Obec chce kromě toho zřídit kamerový systém, který rovněž zvýší bezpečnost.
Mluvčí prostějovské policie František Kořínek potvrdil, že letos je kriminalita a počet oznámení v Přemyslovicích o něco nižší než loni. V prvním pololetí měla policie 16 výjezdů, ve dvou případech zahájila trestní řízení pro podezření z trestného činu a šest věcí vyšetřovala pro podezření z přestupku. Loni to bylo za stejné období 24 výjezdů, z toho byly čtyři trestné činy a 14 přestupků.
„Co se týče druhů kriminality, převažuje ta majetková. Obec Přemyslovice hodnotíme stále jako problémovou lokalitu, protože tam neustále dochází ke sporům starousedlíků s nově přistěhovanými,“ uvedl Kořínek.
Nájemníci už v domě bydleli, brání se firma vlastnící domy
Jedna z firem, která má v Přemyslovicích domy, je Green Energo z Prostějova. Společnost odmítá, že by se podílela na obchodu s chudobou.
„Domy máme už více let, ale nájemníci, byť sociálně slabší, tam už bydleli. Nepřestěhovali jsme nikoho. Pokud se cokoli stane, tak problémy ihned řešíme,“ dušuje se jednatel společnosti Raimund Bittner.
Vedení Přemyslovic zatím neuvažuje o tom, že by znovu usilovalo o vyhlášení zóny bez sociálních dávek.
„Pokud by se situace zhoršila, tak ano. Jinak by nám to prostějovský magistrát stejně zase zamítl,“ uvažuje místostarosta Janeček.
Omezením dávek se v kraji snaží problémy řešit už několik měst
Jen o pár kilometrů dál v obci Stražisko přitom oblast bez doplatků na bydlení už dlouhou existuje. Kvůli zdejší ubytovně, kde žilo daleko méně problémových lidí než v Přemyslovicích, ji zde ovšem vyhlásil Městský úřad v Konici, kam Stražisko spadá.
„V současné době vím o třech domech, které jsou na prodej. Jeden si obec asi koupí, můžeme ho zbourat a využít jako parkoviště, ale nemůžeme skupovat všechny volné baráky v obci. Kdyby zde byla vyhlášena vyloučená lokalita, tento problém by okamžitě zmizel,“ je přesvědčený místostarosta Přemyslovic Janeček.
Zónu bez doplatků na bydlení jako první v Olomouckém kraji prosadilo právě Stražisko, poté Přerov. V Přerově platí vyhláška v šesti ulicích a městu se tím podařilo snížit počet ubytoven ze 17 na 12. Nyní bezdoplatkovou zónu vyhlásil také Lipník nad Bečvou. Nová vyhláška platí ve všech ulicích nacházejících se uvnitř městských hradeb.
„Až 65 procent přestupků týkajících se majetku, občanského soužití nebo veřejného pořádku v Lipníku připadá na centrum. To je alarmující zvlášť proto, že v této oblasti žije jen osm procent obyvatel. Řada lidí se centru vyhýbala. Někteří se dokonce báli tudy večer a v noci procházet,“ vysvětlil místostarosta Lipníku nad Bečvou Ondřej Vlček.
