„Nájemníků, kteří ve vybraných ulicích bydlí, se nové opatření nedotkne, je ale vyloučeno, aby se jejich novým sousedem stal člověk pobírající doplatek na bydlení. Radní si od toho slibují především to, že se do těchto lokalit nebudou stěhovat lidé, kteří většinou nepracují a žijí jen z podpory státu,“ uvedla mluvčí radnice Lenka Chalupová.
V oblasti vymezené šesti ulicemi - Dluhonskou, Husovou, Kojetínskou, Škodovou, Tovačovskou a Tovární, funguje devět sociálních ubytoven, je tam zhruba 150 sociálních bytů ve vlastnictví města a další v soukromém vlastnictví.
„Úřad práce už nepřizná novým žadatelům doplatek na bydlení na byt či ubytovací zařízení, které se nachází na těchto adresách,“ popsal novou praxi náměstek primátora Tomáš Navrátil.
Zařadit vybrané ulice na seznam takzvaných oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů umožňuje novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, jež platí od loňského června.
ČvT: Pro místní by mělo být sociální bydlení zachováno
Přerovští radní požádali o takzvané opatření obecné povahy loni v říjnu. Své rozhodnutí obhajovali především tím, že chtějí zamezit, aby se do Přerova stahovali lidé takzvaně sociálně vyloučení.
„Zároveň chtěli dát stopku i takzvaným obchodníkům s chudobou, pro které byly ubytovny výnosným byznysem, stejně jako spekulantům, kteří skoupili byty a následně je pronajímali lidem žijícím ze sociálních dávek,“ podotkla Chalupová.
Stejné opatření jako Přerov zavedla v regionu před časem obec Stražisko na Prostějovsku, která se dlouhodobě potýkala s problematickými nájemníky tamní ubytovny.
Lokality, v nichž nově příchozí obyvatelé nedostávají doplatek na bydlení, mají řadu zastánců, ale i odpůrců. Zejména zástupci nevládních organizací varují, že samotné rušení ubytoven problém sociálního vyloučení nevyřeší.
„Pokud chce město zabránit tomu, aby do Přerova migrovali další lidé, jimž nezbývá jiný než tento druh bydlení, tak je to účinné opatření. Ruku v ruce by s tím však měla přijít od radnice nabídka pro alespoň omezený okruh jednoznačně přerovských obyvatel, aby tito dál mohli žít ve městě důstojně,“ vysvětlila ředitelka olomoucké pobočky společnosti Člověk v tísni Kateřina Dobrozemská.
Přerov chce letos zbourat Chemik i činžák v Kojetínské ulici
Spolu s opatřením obecné povahy by podle ní město mělo uvolnit určité množství bytů pro sociální bydlení.
„Když nebude mít rodina dluhy vůči městu, děti za sebou budou mít pravidelnou docházku do školy a školky, může město poskytnout krátkodobou nájemní smlouvu. Když se ukáže, že lidé v novém bydlišti fungují, proč by na té adrese nemohli zůstat?“ doplnila Dobrozemská.
Ze strany přerovské radnice není vyhláška omezující bydlení podpořené sociální dávkou prvním pokusem o omezení provozu zdejších ubytoven. Ve městě je jich celkem osmnáct, přičemž jednu se dokonce město rozhodlo zbořit. Je to ubytovna Chemik na Velkých Novosadech. Budovu, která patří městu, už museli nájemníci vyklidit.
„Zatím nevím, jestli na demolici budeme moct žádat o dotaci, nebo ubytovnu zbouráme bez ní. Věřím ale, že ještě letos Chemik zbouráme,“ uvedl náměstek primátora Pavel Košutek.
Chemik stojí poblíž nádraží, v oblasti, kterou se Přerov snaží zbavit zbytků takzvaných ghett. Loni zmizely poslední vybydlené domy z romské kolonie ve Škodově ulici, letos město plánuje demolici jednoho z činžáků v blízké Kojetínské ulici.
