Miliardy z EU měnily Olomoucký kraj, nevyhnuly se mu ale ani přešlapy

  4:54aktualizováno  4:54
Opravy a stavby silnic, modernizace železnic, vybavení či dokonce celé budovy pro nemocnice nebo univerzitu a její vědecká pracoviště. Na to vše přispěly v Olomouckém kraji za patnáct let členství Česka dotace z Evropské unie. Objevilo se ovšem i několik sporných projektů či podvodů.

Ilustrační snímek | foto: AP

Přesné vyčíslení celkové částky vyčerpané z evropských peněz je dnes už prakticky nemožné, protože od vstupu České republiky různé instituce čerpaly peníze přes rozličné dotační kanály.

Rozhodně lze ale jen případě Olomouckého kraje mluvit o dvouciferné sumě v řádech miliard korun. A to i přesto, že dlouhodobým českým problémem byla a dál je neschopnost využívat všechny přidělené peníze, například v letech 2007–2013 bylo vyčerpáno jen necelých 60 procent.

Zřejmě nejklíčovější roli hrají evropské dotace v dopravě. Ze silniční to ilustruje třeba právě stavěný předposlední úsek D1 od Lipníku nad Bečvou k Přerovu, jenž má stát zhruba 2,7 miliardy korun bez DPH a v Operačním programu Doprava je na něj vyčleněno 1,5 miliardy, či před pěti lety otevřený obchvat Vlachova a Zvole na Šumpersku, který stál 1,1 miliardy korun a 85 procent z této částky tvořily peníze z Bruselu.

Ze silnic místního významu to byla kupříkladu stavba nové cesty z Mohelnice do Stavenice, kde Unie platila 239 z 318 milionů korun.

Na co dotace mimo jiné šly

Zmínit lze také Prostějovany roky vyhlížený severní obchvat města, který má ulehčit především věčně přecpanému centru a jehož stavba má v létě konečně začít. Zpočátku však úřady s přípravou stavby zaspaly, především s výkupem pozemků. Hrozilo tak, že se nestihne termín pro vyčerpání připravené třísetmilionové dotace pokrývající přes 70 procent ceny stavby.

Město i kraj proto následně začaly mohutně pospíchat, zřídily mimo jiné speciální kancelář pro výkup pozemků a také sáhly k vyvlastňování parcel, u kterých se nedařilo dohledat majitele. V případě propadnutí dotace by totiž obchvat velmi pravděpodobně vůbec nevznikl.

Na modernizaci železniční sítě dává Unie miliardové příspěvky

O miliardové částky šlo v případě modernizace železniční infrastruktury. Například z 3,7 miliardy korun, které stála modernizace koridoru mezi Červenkou a Zábřehem, Unie zaplatila 3,2 miliardy, při elektrifikaci tratě ze Zábřehu do Šumperku pak přispěla více než miliardou z celkových nákladů ve výši 1,7 miliardy.

Podobné je to i u stanic, třeba první etapu rekonstrukce přerovského železničního uzlu, při níž se tamní hlavní stanice dočkala kompletní proměny, podpořily téměř třemi miliardami a nadpoloviční část nákladů pokryly fondy EU i v případě třímiliardové rekonstrukce olomouckého uzlu a stanice.

Podívejte se, proč a jak se změnilo uspořádání olomouckého nádraží

Velké peníze kromě toho dále doputovaly do regionu i na modernizace a výstavby zastaralé sítě kanalizací a čističek odpadních vod. Největší projekt z této oblasti Unie podpořila na Šumpersku, kde pětici měst přispěla částkou 1,2 miliardy na vybudování 60 kilometrů nového a modernizaci 21 kilometrů starého potrubí a také na vylepšení čistírny odpadních vod v Mohelnici. Vše celkem za více než 1,6 miliardy.

Z dalších oblastí, které se dotýkají běžného života, je to podobné i ve zdravotnictví, v němž EU ve velkém přispívá třeba na modernizace přístrojového vybavení.

Největší zdravotnického zařízení v regionu, Fakultní nemocnice Olomouc, si tak díky dotačním programům pořídila vybavení za více než 900 milionů korun, včetně rentgenů, počítačového tomografu nebo magnetické rezonance, a 85 procent částky hradily dotace.

Přerovská nemocnice zase mohla za 44 milionů korun zmodernizovat pavilon interních oborů či zrekonstruovat a lépe vybavit pavilon operačních oborů, na což dostala 74 milionů.

Dotace umožnily vznik center vědy i vylepšení běžných škol

Významnou dotační položkou je i školství a na ně navázaný výzkum, což nejlépe dokládá Univerzita Palackého. Ta získala 751 milionů na Ústav molekulární a translační medicíny zaměřující se na výzkum nádorových a infekčních onemocnění, dále 586 milionů na dostavbu teoretických ústavů lékařské fakulty a další půl miliardy na Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů.

Další stovky milionů navíc přispěly na vybudování Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum a dostavbu pedagogické fakulty.

Peníze ale směřují i do nižších pater školní soustavy. Například na nadstavbu pavilonu Střední školy polytechnické v Olomouci putovalo 21,5 milionu, na modernizaci prostor a vybavení tamní střední polygrafické školy 17 milionů a sedm olomouckých základních škol si vylepšilo učebny na studium jazyků, fyziku, chemii či informatiku, případně tak brzy učiní.

Mezi úspěšnými žadateli figurují také památky, ať už jde o barokní areál s chrámem na Svatém Kopečku, obnovu olomoucké radnice, nedalekého kostela svatého Mořice, či prostějovského Národního domu.

Nahlédněte do nyní zavřené věže, která bývala bohužel i cílem sebevrahů

Peníze z Bruselu pomáhaly i k rozvoji turistického ruchu, mimo jiné na Jesenicku. I díky stomilionové injekci se tak podařilo proměnit v realitu sen generací lyžařů o sjezdovce z Medvědí hory do Koutů nad Desnou, kde vznikl za 600 milionů korun ve své době nejmodernější areál otevřený v roce 2010 a pyšnící se nejdelší sjezdovkou na Moravě, první šestisedačkovou lanovkou v republice a moderním zázemím.

Dotační trable: hasičárna bez hasičů i vracení peněz

Ani Olomouckému kraji se ale při rozdělování evropských peněz nevyhnulo několik situací, kdy je získaly i sporné projekty, ať už z hlediska užitečnosti, či smysluplnosti. A objevily se i případy porušení podmínek, po nichž musely být peníze vraceny, či vyložených dotačních podvodů.

Terčem kritiky byla například od počátku stavba skiareálu Příčná ve Zlatých Horách na Jesenicku za téměř 130 milionů korun, který byl otevřen v roce 2007 a Evropská unie ho podpořila 50 miliony, dalších 15 přidal stát.

Provozovatelé jiných středisek a znalci zimních Jeseníků poukazovali na to, že vybrané místo je zcela nevhodné, neboť je tam výrazně tepleji a také citelně méně sněhu než v jiných částech hor. Dotaci označili za mrhání veřejnými prostředky a vyčetli donátorům, že místo neprověřili. Včetně toho, že sjezdovka dlouhá 1,4 kilometru je zhruba z poloviny jen dojezdem ke stanici lanovky.

Půlmilionovou dotaci získal rovněž projekt nové hasičské zbrojnice v Pavlovicích u Kojetína na Prostějovsku, dokončené v roce 2010. A to i přesto, že jednotka dobrovolných hasičů zde zanikla několik let před stavbou.

Její vzkříšení mělo zhruba jen roční trvání a od té doby obec s přibližně třímilionovým ročním rozpočtem pro stavbu za 4,6 milionu marně hledá využití. Splácet ji přitom Pavlovice původně měly až do roku 2034, nynější odhady mluví o roku 2022.

S dotacemi je spojená i kauza, v níž je obviněn bývalý hejtman

Specifickou pozici má pak v dotační černé kronice penzion a jízdárna v olomoucké čtvrti Lazce, která je spojená s jednou z největších afér posledních let, jejímž výsledkem je obvinění hejtmana - kauzou Vidkun točící se kolem propojení vlivného podnikatele a špiček krajské policie, ale i korupce.

Projekt, na který šlo z Regionálního operačního programu Střední Morava přes 38 milionů, se za neúspěšný označit nedá, v areálu se pravidelně závodí včetně třeba prestižního Světového poháru v parkurovém skákání. Kontrola ministerstva financí ale v roce 2014 odhalila, že budovy stavěla firma, která se k zakázce dostala skrz zfalšované dokumenty, protože nesplňovala podmínky.

Podle policejních záznamů zveřejněných serverem Neovlivni.cz chtěl ale tehdejší hejtman Jiří Rozbořil po náměstkovi krajského policejního ředitele Karlu Kadlecovi, aby policie vyšetřování vyvolané ministerstvem odložila, za což mu měl nabídnout úplatek. Rozbořil to po celou dobu odmítá. Firma Jezdecký areál Olomouc ale musela část dotace ve výši 9,6 milionu vrátit.

V kraji se kromě toho objevilo i několik dalších podvodů spojených s dotacemi. Dopustil se ho například soukromý zemědělec, který si nechal Státním zemědělským intervenčním fondem neoprávněně vyplatit peníze, čímž EU způsobil škodu více než milion.

Zákon pak porušil i žadatel o příspěvek na rekonstrukci budovy, jenž při proplácení faktur použil dokumenty s nepravdivými údaji. Získal tak čtvrtmilion, na nějž neměl nárok.

Autoři: ,

Nejčtenější

Bahno z polí i kroupy velikosti pingpongového míčku. Českem se prohnaly bouřky

V Hradčanech na Prostějovsku padaly kroupy o průměru tří centimetrů. (13....

Zatopené sklepy i rozlité menší toky měly na svědomí bouřky s přívalovými dešti, kroupy a nárazový vítr. Zasáhly...

Kluci museli dozadu a připoutat se, říká trenér z nehody autobusu s dětmi

Na dálnici D35 narazil autobus vezoucí více než dvě desítky děti zezadu do...

Nejen štěstí, ale také důraz na bezpečnost pomohly při úterní nehodě autobusu s více než dvěma desítkami malých...

Autobus plný malých fotbalistů narazil do kamionu, zranilo se 18 lidí

Na dálnici D35 narazil autobus vezoucí více než dvě desítky děti zezadu do...

Na dálnici D35 u Litovle na Olomoucku naboural do kamionu autobus s více než dvěma desítkami malých fotbalistů ve věku...

Místo Prahy plné turistů jeďte do Olomouce, radí The New York Times

Letecký pohled na centrum Olomouce.

Cenné lákadlo turistů především ze Spojených států získala nyní Olomouc. Objevila se totiž v článku prestižního deníku...

Je to cikánský zlořád, říká o rvačce starosta. Sklízí chválu i kritiku

Při velké rvačce dvou skupin lidí v Kojetíně na Přerovsku byli útočníci...

Další svědky a také videozáznamy shánějí policisté, kteří vyšetřují potyčku dvou skupin lidí v centru Kojetína na...

Další z rubriky

Policie vyšetřuje nehodu autobusu s dětmi na D35 jako obecné ohrožení

Na dálnici D35 narazil autobus vezoucí více než dvě desítky děti zezadu do...

Jaký možný trestný čin obecného ohrožení z nedbalosti řeší zatím policisté úterní nehodu autobusu, který na dálnici D35...

Místo Prahy plné turistů jeďte do Olomouce, radí The New York Times

Letecký pohled na centrum Olomouce.

Cenné lákadlo turistů především ze Spojených států získala nyní Olomouc. Objevila se totiž v článku prestižního deníku...

Pískovna podle ornitologů ohrožuje chráněné ptáky, brání jim v hnízdění

V pískovně u Ondratic na Prostějovsku překrývají plachty místo s norami, ve...

O pomoc břehulím říčním hnízdícím v pískovně u Ondratic na Prostějovsku požádali Českou inspekci životního prostředí...

Najdete na iDNES.cz