Objevené látky jsou odvozené od kinetinu – jednoho z cytokininů, tedy rostlinných hormonů ovlivňujících dělení buněk.
„Jako první na světě jsme zjistili, že cytokininy a od nich odvozené látky dokážou chránit kožní buňky před škodlivými účinky obou typů ultrafialového záření, tedy UVA i UVB. To je nová informace, vědci se totiž dříve touto otázkou nezabývali,“ uvedl Martin Hönig, hlavní autor studie, kterou už publikoval odborný časopis European Journal of Medicinal Chemistry.
„Důležité je i zjištění, že naše látky podporují přirozenou obranu kožních buněk,“ dodal vědec z týmu Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, jehož součástí olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky je.
Výzkumu se Hönig věnuje i v rámci doktorského studia na přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, důležitou roli sehrála i její lékařská fakulta, která se postarala o zkoumání účinků získaných látek na lidské kožní buňky.
Modelovým organismem pro testování byly hlístice
V uplynulých zhruba pěti letech Hönig spolu s kolegy vytvářel různé obměny molekuly kinetinu a sledoval vliv jejich struktury na biologickou aktivitu. Různé deriváty pak vědci v laboratorních podmínkách testovali na lidských kožních buňkách.
„Nejprve jsme potvrdili, že látky nejsou fototoxické, tedy že se nestávají působením UV záření nebezpečnými. Následně jsme prokázali, že dokonce přispívají k ochraně kožních buněk tím, že vyburcují jejich přirozené obranné reakce,“ popsala koordinátorka projektu Lucie Plíhalová.
Příznivé účinky získaných látek pak badatelé vyzkoušeli na háďátkách obecných, což jsou půdní hlístice sloužící vědcům jako modelový organismus pro studium stresu a stárnutí. Řada látek na ně totiž má překvapivě podobné účinky jako na savce.
„Zjistili jsme, že naše látky chrání háďátka před oxidačním stresem, který jsme u nich uměle vyvolali. Chrání tedy před stresem nejen buňky v tkáňové kultuře, ale i celé organismy,“ shrnula Plíhalová.
Výzkum, který navázal na předchozí studie, nyní dál pokračuje. V současné době se vědci zaměřují na přesnější popis mechanismu účinku látek, jež vyvinuli. Ty už mají patentově ochráněny a také registrují první zájemce.
„Poměrně velká kosmetická firma je nyní testuje pro další využití v kosmetickém průmyslu, uplatnění by mohly najít i v lékařství,“ nastínila mluvčí Univerzity Palackého Gabriela Sýkorová Dvorníková.
