Olomouc se po válce přestala bát povodní. V roce 1997 na to doplatila

  15:52aktualizováno  15:52
Při povodních v roce 1997 se Olomouc topila. Jeden z kořenů katastrofálních záplav přitom sahá až do poválečných let. Olomoučané tehdy při velkém rozvoji města zapomněli, že se mají velké vody bát.

Gorazdovo náměstí se proměnilo v přístaviště pro lidi evakuované z vodou pobořeného Černovíra, z Envelopy byla laguna a sídliště na jihu města byla zatopená.

„Řada staveb i průmyslových areálů vznikla v místech, kde se o povodni jako by vůbec neuvažovalo. Jde například o rozšíření bývalých Milo závodů či tehdy nově vzniklá sídliště – například Povel. Vždy jde o určitou historickou paměť. V poválečném období se vytratila. U řeky v záplavovém území vznikla řada důležitých staveb,“ přiblížil Jan Langr, vedoucí odboru ochrany na olomouckém magistrátu.

Srovnání let 1997 a 2017

Nevhodně umístěné stavby označil za velký problém, s nímž se musí Olomouc vypořádat při hledání ideální podoby protipovodňové ochrany.

„Nemá ho však jen Olomouc, ale i většina měst v České republice či v jiných zemích,“ doplnil Langr.

Ještě na konci 19. a začátku 20. století si Olomoučané riziko povodní evidentně uvědomovali. Město, v němž žilo bezmála 20 tisíc lidí, se po zrušení olomoucké pevnosti zbavilo sevření hradeb a začalo se v doposud nevídané míře rozrůstat.

„Když se například podíváte na Masarykovu třídu, tak u tamních bytových domů, přestože jsou v záplavovém území, nebyly škody v roce 1997 tak výrazné. Nespadly, stavitelé s velkou vodou počítali,“ srovnal Langr.

Připustil, že i v 19. století se město stejně jako v poválečných letech rozšiřovalo do míst, kde se povodně dříve objevovaly. Přesto podle něj nešlo o chybu. „Olomouc se tak mohla rozvíjet za předpokladu – a funguje to tak i dnes – že stavitelé nových domů brali riziko velké vody jako součást reality,“ upozornil Langr.

Velmi podobné je to i u mnohem staršího barokního Klášterního Hradiska. „I při jeho stavbě lidé evidentně věděli, že sem voda může přijít. Stojí na navýšeném místě, ani povodeň v roce 1997 jej nijak výrazně neohrozila,“ podotkl vedoucí.

Záplavové území zabírá třetinu Olomouce

V místech, kam rozbouřená řeka dosáhne, tak nové budovy i v současnosti rostou pouze za určitých podmínek.

„Záplavové území tvoří v Olomouci třetinu města. Pokud bychom tady nařídili zákaz výstavby, úplně bychom zastavili rozvoj Olomouce. Vždy je to o kompromisu,“ vysvětlil Langr. Hranice, za kterou už stavební stroje nemohou, je většinou až na úrovni stoleté povodně.

Lidé musí podle Langra přijmout fakt, že voda k Olomouci patří. „Byla přece nezbytnou podmínkou toho, aby město vůbec vzniklo. Musíme ale počítat s tím, že řeka může být i velkým rizikem. Naši předci na to mysleli,“ vyzdvihl.

Nevhodně umístěné poválečné stavby ale nejsou jedinou chybou, kterou lidé vykročili vstříc katastrofě. Velký podíl na záplavách měly před 20 lety i dřívější chyby člověka při hospodaření na polích, v lesích a řekách. Voda kvůli nim krajinou rychle protéká a při povodních snadněji nabírá rychlost a sílu.

„Velkou část našich řek jsme degradovali tím, že jsme je zregulovali. Narovnali jsme je a udělali z nich téměř umělé kanály. Podařilo se nám zajistit, aby voda z krajiny rychle odtekla. Takzvané meliorace pomohly zemědělství, získávali jsme tak další a další ornou půdu. S následky se ale potýkáme dodnes – voda totiž v naší krajině nakonec chybí,“ řekl expert z Univerzity Palackého, hydrobiolog Martin Rulík.

  • Nejčtenější

Pražáci zas blbnou. Milionu chvilek chybí obsah, tvrdí nejmladší zastupitel

Česko se potýká s nezájmem mladých lidí o politiku. Vůbec jí nevěnuje pozornost 57 procent občanů mezi 15 a 29 lety....

Silničáři chystají už třetí velkou opravu zfušovaného úseku dálnice D35

Nové čtyři kilometry vozovky zprovoznilo nyní Ředitelství silnic a dálnic v části D35 mezi Olomoucí a Lipníkem nad...

Pěstitel léčebného konopí Dvořák je ve vazbě, mířil do USA žádat o azyl

Jeden z nejznámějších tuzemských propagátorů léčebného konopí Dušan Dvořák z Prostějovska skončil ve vazbě, neboť se...

Mluvit se má o svobodě, ne o Babišovi. Přerov omezil projevy na oslavách

Vedení přerovské radnice rozhodlo, že na oslavách 30 let od sametové revoluce vystoupí jen dva řečníci včetně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Niki, běda ti, jestli tě po středě nachytám v baru! říkával mu Brückner

Karel Brückner si vezme zlobivou hvězdu Vladislava Laudu po tréninku olomouckých fotbalistů stranou: „Niki, běda ti,...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Premium

Vémoly je mi líto. Bez něj bychom O2 arenu nevyprodali, říká šéf Oktagonu

Karlos Vémola a Attila Végh. První jmenovaný po dvou minutách padá v Oktagonu k zemi a píše tím další část příběhu,...

  • Další z rubriky

Vrátit dotaci nestačilo, kvůli opravě staré vily čeká starostu Vápenné soud

Obec Vápenná na Jesenicku musela před časem kvůli nedodržení podmínek vrátit desetimilionovou dotaci, kterou dostala na...

U Olomouce stál provoz na koridoru, žena sražená vlakem zemřela

Kvůli srážce vlaku s člověkem v kolejišti se dopoledne zastavila doprava na železničním koridoru u Olomouce. Mezi...

Zeď z krabic připomněla v Olomouci revoluční bariéru mezi lidmi a komunisty

Po třiceti letech vyrostla u olomoucké právnické fakulty opět zeď z kartonových krabic popsaných různými hesly a...

Řidič se třemi promile narazil do domu, dechovou zkoušku zvládl jen jednou

Na Přerovsku nezvládl o víkendu jízdu silně opilý řidič. Naboural do domu a i se spolujezdcem zůstal v autě uvězněný. Z...

Najdete na iDNES.cz