Pišťák se nechal zvěčnit se zeleným křížem na krku, což je znak řádu sv. Lazara Jeruzalémského, jenž patří k nejstarším rytířským řádům na světě, vznikl ve Svaté zemi v období křížových výprav a původním posláním řádu byla pomoc malomocným. Bývalý primátor byl totiž v řádu velitelem prostějovské komendy.
„V době, kdy jsem se nechal malovat, jsem v řádu byl. Nyní jsem svou aktivní činnost utlumil,“ vysvětlil bývalý primátor, proč se nechal jako primátor vyobrazit i se symbolem.
Mezi Prostějovany to vzbudilo ohlas, kontrast mezi vyobrazením Pišťáka a jeho předchůdců, kteří se v naprosté většině nechali malovat jen v obleku, komentují například na sociálních sítích. Portrét zhotovil Sergej Kulina, estonský umělec žijící v Česku.
Pišťák rezignoval v září, když MF DNES zveřejnila, že dostal dar čtvrt milionu korun od soukromé firmy (více čtěte zde). Dar nyní pro podezření z korupce dokonce prověřuje kriminální policie.
Členové rytířského řadu Pišťákův konec na radnici uvítali
Vedení řádu sv. Lazara se přitom netají, že si po odchodu Pišťáka z čela radnice oddechlo.
„Mnohým našim členům spadl kámen ze srdce, protože jsme byli v rozpacích z toho, že pan primátor uzavřel koalici s komunisty,“ řekl mluvčí řádu Vladimír Němec. ČSSD totiž na prostějovské radnici vládne s KSČM a hnutím Pévéčko.
Výrazné rozpaky navíc vzbudila v řádu informace, že právě jeden z radních města za KSČM - Josef Augustin - obdržel letos v lednu od řádu Záslužný kříž.
„O tom nic nevím. Muselo to vzniknout asi někde v Prostějově,“ distancoval se od vyznamenání člena KSČM a bývalého aparátčíka mluvčí řádu Němec.
„Opravdu nevím, že pan Augustin dostal Záslužný kříž. Je to pro mě skutečně překvapení,“ odtušil i velitel olomoucké komendy, historik a univerzitní profesor Miloš Trapl.
Augustin na tom nevidí nic divného. „Záslužný kříž se uděluje lidem za pomoc v oblasti sociálních věcí, zdravotnictví a charity. V mém případě to bylo za pomoc v oblasti sociálních služeb. Pokud má člověk sociální cítění a pomáhá potřebným, tak to není v rozporu s politikou KSČM,“ prohlásil Augustin, který byl za totality místopředsedou Městského národního výboru a v srpnu 1989 podepsal výzvu ÚV KSČ, v níž žádal tvrdé represe proti odpůrcům režimu (podrobnosti zde).
