„Jedním slovem strašné, tak špatný rok nepamatuji. Jarní snůška byla minimální, protože do květů napadal sníh, v létě zase med neměl kdo nanosit,“ popsal předseda jesenické organizace Českého svazu včelařů (ČSV) Martin Pánek.
„Letní generace včel se nenarodila, protože včely mají rozum, když nemají potravu, nemnoží se. Jinak řečeno, včelí matky vyhodnotily, že je zima, a nenakladly vajíčka,“ dodal Pánek a špatný rok dokladuje konkrétními čísly.
„Já jsem natočil 5,4 kilogramu ze včelstva. Hranice, kdy včelař hospodaří ekonomicky s nulou, je přitom 20 kilogramů. A když zavzpomínám, můj dosavadní rekord má hodnotu 34 kilogramů ze včelstva. Tu letošní ztrátu ale nelze příští rok dohnat, i kdybychom vytočili 35 kilogramů.“
Důvod k úsměvu nemají ani včelaři ze sousedního Šumperska. Oproti běžným letům zmiňují až dvoutřetinový propad.
„První snůška sice dopadla jakž takž, druhá ale nebyla prakticky žádná. Takže celkově je to bída,“ pokrčil rameny předseda šumperské organizace svazu včelařů Jaroslav Hamal.
Kontrasty na Olomoucku: Někde není nic, jinde hlásí rekordy
Stejný scénář hlásí jeho kolega z Prostějovska Jiří Vymazal: „Květové jarní medy dopadly docela dobře, pak ale začala sucha a byl konec. Alespoň u nás v nížině, kde se stočilo lesního medu hodně málo, respektive skoro nic. O něco lépe na tom snad byli ve vyšších polohách.“ Sám skončil se druhou snůškou téměř na nule.
Poměrně výrazné lokální rozdíly, co se týče množství medu, panují na Olomoucku.
„Jsou místa, kde včelaři nevytočili vůbec nic, ale i lokality, které hlásí rekordní výnosy,“ uvedl jednatel olomoucké organizace ČSV Vladimír Krsek s tím, že do druhé kategorie patří chovatelé, kteří mají úly v okolí řek.
„V kopcích to naopak bylo špatné,“ upřesnil a dodal, že horšího výsledku dosáhl i on.
„Jarní med jsem neměl žádný, druhá snůška byla zhruba poloviční oproti běžným rokům,“ doplnil. Za nízkými výnosy vidí stejně jako jeho kolegové vrtochy počasí - nenadálé jarní mrazy a suché léto.
Nemám, zákazníky odmítám, zní od řady včelařů
Přímo medová krize na trhu podle regionálních zástupců ČSV nehrozí. Současně ovšem dodávají, že příznivci nákupů „ze dvora“ budou med shánět obtížněji. Platí to zejména o severu kraje.
„Já už med nemám, zákazníky odmítám. A to jsem ho letos dal jen těm skalním,“ řekl Pánek. Na ceduli „Vyprodáno“ mohou lidé narazit i na Šumpersku. Na Hané bude na zájemce čekat spíše omezená nabídka.
„Med ze dvorů u nás na Prostějovsku určitě nezmizí, protože s květovým medem určitě nebude problém. Tmavý ale asi moc lidí nabízet nebude,“ míní Vymazal.
Květový med převládá i v nabídce olomouckých včelařů, které MF DNES oslovila v anketě. Navzdory špatným výsledkům nicméně většina včelařů svoji produkci nezdražovala.
„Signály zatím nemám ani o tom, že by zvýšení cen připravovali,“ řekl Vymazal. Ceny květového medu se tak u chovatelů z regionu většinou pohybují kolem 130 až 150 korun, u tmavého je to 150 a více za necelý kilogram.
