"Kleštík včelí je brouk, roztoč, který napadá včely podobně jako klíště. Přisaje se a nepustí, dokud je nezabije. Pochází odněkud z Asie a sem byl zavlečen zhruba v 60. letech minulého století. Hrozbu takzvané varroázy bohužel řešíme každý rok. Léčit ji můžeme vždy až po vytočení medu, to znamená zhruba od října," vysvětlil Pavel Matlas, předseda místní organizace Českého svazu včelařů Olomouc.
Vynález olomouckých vědců pomůže včelařům právě v boji proti zákeřnému parazitovi, který patří k největším nebezpečím při chovu včel. Nová lampa umožní podat léčivo mnohem šetrněji a rychleji než dosavadní metody, navíc bez zásahu do nitra úlu.
"Varroa lampu jsem začal vymýšlet proto, že jsem si chtěl usnadnit práci. Dosavadní metodika na boj s roztočem je poměrně náročná. Je nutné z úlu vytáhnout plást a vložit mezi ostatní zapálený pásek s účinnou látkou," popsal dřívější postup jeden z autorů vynálezu Karel Dušek z olomouckého pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
"Léčba" trvá dvě minuty a není nutné zasahovat do úlu
Přibližně před třemi lety proto začal přemýšlet o jednodušším postupu. Výsledkem je kovová lampa, která se jednoduše vloží do otvoru na víku úlu. Do ní pak včelař vloží zapálený pásek s účinnou látkou a pomocí cirkulace vzduchu léčivo rozptýlí po celém úlu.
Co je varroáza?Varroázu včel způsobuje roztoč kleštík včelí, který na včelách parazituje a zabíjí je. V současné době představuje pro včely jedno z největších nebezpečí. Léčebná kúra se provádí třikrát na podzim, v případě nutnosti se opakuje na jaře. |
"Vše je velmi jednoduché a rychlé. Vlastní ošetření jednoho včelstva trvá dvě minuty. Nemusí se vůbec zasahovat do včelího díla, čímž nevzniká riziko jeho poškozování, případně usmrcení matky. Lampa je navíc v podstatě nezničitelná, může ji využít několik generací včelařů," vysvětlil výhody Dušek.
Novinka na trhu vzbudila mezi včelaři zájem. "Lampu nám vědci představili a byl o ni velký zájem. Je to novinka, která už se dá zakoupit i ve specializované prodejně. Já sám ji ale zatím nemám, myslím si, že větší uplatnění najde tam, kde je včelstev více," uzavřel Matlas.
Vědci využívají své včely k opylování rostlin v rámci výzkumu
Snadnějším řešením nemoci, která trápí užitečný hmyz, se však olomoučtí odborníci nezačali zabývat náhodou.
"Včely ve vědeckém centru hrají významnou roli. Jejich úkolem je totiž opylovat cizosprašné zeleniny a léčivé rostliny, jež jsou součástí genofondu," řekla Martina Šaradínová z oddělení komunikace Univerzity Palackého v Olomouci.
Ze zhruba dvaceti kmenových včelstev podle ní vědci během roku odeberou kolem 160 takzvaných oddělků, z nichž vytvoří včelstva nová. V každém z nich je zhruba dva tisíce kusů hmyzu, který potom opyluje rostliny.
