Stejného stavu jako na Rejvízu chtějí ekologové docílit i u dalších jesenických rezervací.
„Tvrdit, že jsme dosáhli svého, budeme moct, až v jesenických rezervacích nebudou možné žádné zásahy. Tento stav ještě není, ale vede to k němu, takže to pro nás znamená dílčí úspěch. Bohužel na Rejvízu už zbytečně padlo několik set stromů,“ řekl Jan Piňos z Hnutí Duha, které se ke Společnosti přátel Jeseníků (SPJ) připojilo.
Ekologové napadli rozhodnutí, které paradoxně zmírňovalo výjimku z roku 2015. V té Správa chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKOJ) povolila těžbu a použití pesticidů na Rejvízu v mnohem větším rozsahu. Ekologické organizace ale prakticky nemohly postupovat jinak.
„Napadli jsme, co bylo aktuálně platné. Zároveň jsme už loni věděli, že bude potřeba zrušit i výjimku z roku 2015. O to jsme požádali teď,“ vysvětlil Piňos. Čtyři roky staré povolení k lesnickým zásahům na unikátním území Rejvízu nyní platí. Prakticky se tam ale zatím nic neděje, protože tam leží spousta sněhu.
Jak se k odvolání ekologů postaví ministerstvo tentokrát, je těžké předpovídat. Loňské rozhodnutí týkající se Rejvízu totiž zrušilo z formálních důvodů, podstatu odvolání ekologů neřešilo.
„Výjimku z roku 2015, platnou do konce roku 2020, je možné změnit pouze v rámci řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Nezabývali jsme se jednotlivými námitkami, protože by to na výsledek odvolacího řízení nemohlo mít žádný vliv,“ vysvětlil mluvčí Ondřej Charvát.
Mezi lety 2017 a 2018 se počet napadených stromů zpětinásobil
Bez ohledu na další postup ekologů Správa CHKOJ už připravuje nová pravidla na Rejvízu. Tvrdí, že se opírá o aktuální vyhodnocení vývoje kůrovcové kalamity založené na leteckém snímkování a terénním monitoringu v rezervaci a jejím okolí.
„Výsledky ukazují více než pětinásobný nárůst počtu kůrovcových stromů mezi lety 2017 a 2018 a pokračující rozpad lesních porostů.,“ uvedl Petr Šaj ze Správy CHKO Jeseníky.
„Kůrovec je i v okolí Rejvízu rozšířen natolik, že rozsah případných zásahů proti němu nastavený v roce 2015 pro toto cenné území již nemá ekonomický smysl. Počítáme s tím, že lesnické zásahy nebudou na většině plochy rezervace nadále povoleny,“ dodal.
Státní podnik Lesy ČR s tím ale nesouhlasí. „Rejvíz je dlouhodobě postižený suchem, v rezervaci se kvůli kůrovci rozpadají porosty. Pokud CHKOJ omezí nebo vyloučí zásahy, přijímá tím odpovědnost za to, že kůrovec na jaře ohrozí i lesy dalších vlastníků, protože jeho šíření z rezervace nebude možné zabránit. Uplatníme naše připomínky,“ sdělila mluvčí podniku Eva Jouklová.
Zatímco lesníci tvrdí, že rezervace ohrožuje okolní lesy, ekologové argumentují přesně opačně – podle nich jsou to hospodářské lesy okolo Rejvízu, odkud se kůrovec rozšířil do rezervace. Dokládají to analýzou družicových snímků zveřejněných na portále Kůrovcová mapa, pod níž je podepsaný i Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Frýdek-Místek.
„V době, kdy Správa CHKO vydávala v září 2018 rozhodnutí k Rejvízu, byla rezervace už ze všech stran doslova obklíčena obrovským množstvím kůrovce. Ten je sice i na Rejvízu, ale mnohem více je rozšířen všude okolo v hospodářských lesích, kde to lesníci nezvládají. Je nesmysl ničit v této situaci rezervaci,“ poznamenal Ondřej Bačík ze Společnosti přátel Jeseníků.
V rezervaci se má dle ekologů příroda s kůrovcem poprat sama
Tvůrci mapy ovšem takový výklad odmítají. „Nebyla vytvořena jako nástroj, který by mohl monitorovat šíření kůrovců. Jedná se o provozní testování analýzy satelitních snímků, která poskytuje lesníkům informace o suchých porostech a rizicích šíření kůrovce a pomáhá lesníkům v boji s kůrovcovou kalamitou,“ uvedl jeden ze spoluautorů projektu Jan Příhoda.
„Rozhodně se nejedná o nástroj kontroly nebo prokazování šíření kůrovcové kalamity, protože se jedná o snímky pořízené pouze v jednom časovém období,“ dodal.
Spolek i zástupci Hnutí Duha tvrdí, že člověk by se – zjednodušeně řečeno – neměl do kůrovcem zasažených vzácných území vůbec plést a nechat vše na přírodě. Kácení a používání jedovatých látek na Rejvízu může mít podle ekologů nedozírné následky pro tamní unikátní rašeliniště.
Správa CHKOJ ale svůj postup dodnes hájí. Šaj zdůrazňuje, že zásahy povolila v okrajových částech rezervace, které nejsou zamokřené či podmáčené a kde smrkové porosty nejsou přirozené. Chemie se podle něj nepoužívala na místech, kde hrozil kontakt použitého přípravku s vodou.
Ekologické organizace upozornily, že podobná situace jako na Rejvízu hrozí i v dalších oblastech Jeseníků.
„Správa CHKO vydala v předchozích letech řadu výjimek, které umožňují destruktivní lesnické zásahy v dalších rezervacích i v prvních a druhých zónách s nejcennější jesenickou přírodou,“ uvedli ekologové.
„Výjimky jsou z ekologického hlediska kontroverzní a v dnešní době lavinovitého šíření kůrovce v hospodářských lesích úplně postrádají smysl, proto je třeba všechna tato starší rozhodnutí o rezervacích zrušit a v případě prvních a druhých zón vhodným způsobem upravit,“ dodávají.
