„Je to skandál. Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKOJ) by měla chránit přírodu, ale přitom povolila těžbu kůrovcového dřeva a používání jedovaté chemie v národní přírodní rezervaci Rejvíz, kde může mít pro vzácnou flóru a faunu nedozírné následky,“ uvedl předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík.
Zdejší rezervace s unikátními rašelinovými jezírky patří k nejcennějším oblastem v Česku. Kromě desítek chráněných druhů rostlin a živočichů, které zde žijí, má území také mimořádný význam pro zadržování vody.
„Destruktivní zásahy na Rejvízu přitom probíhají hned na několika místech současně,“ uvedl Miroslav Kutal z Hnutí Duha s tím, že používání pesticidů v podmáčených smrčinách je nebezpečné.
„Zahubí nejen kůrovce, ale i další hmyz a hlavně živočichy, kteří se tady kůrovcem a dalším hmyzem živí,“ shrnul. Ochráncům přírody vadí, že se toxické látky v rezervaci stříkají na kmeny a usmrtí tak nejen kůrovce, ale mají dopad i na okolní přírodu.
„Jedovaté látky z postřiku pokácených stromů v rašelinných a podmáčených smrčinách se mohou dostávat nejen do potravního řetězce, ale také do vodního prostředí rezervace a šířit se tak i do jejích dalších částí,“ dodal Kutal.
V roce 2015 ochránci s výjimkou souhlasili, brání se správa CHKOJ
Ekologové navíc tvrdí, že povolení Správy CHKOJ k aplikaci pesticidů v přírodní rezervaci je nezákonné.
„Správa nemůže udělit výjimku ze zákazu bez důkladného posouzení dopadu na přírodu chráněnou jak naší legislativou, tak evropskými směrnicemi. Žádné posouzení však nebylo provedeno,“ řekl Bačík.
Ekologické organizace se proto chtějí odvolat k ministerstvu životního prostředí a žádat o okamžité zastavení prací.
„Bohužel Správa CHKOJ ve svém souhlasu vyloučila odkladný účinek odvolání, a tak ve vzácné přírodě pokračuje kácení a používají se jedy. Konečné verdikty ministerstva nebo posléze soudů mohou padnout až s dlouhým časovým odstupem a rezervace může být mezitím významně poškozena,“ obává se Kutal.
Správa CHKOJ svůj postup hájí. „Chemické postřiky se v národní přírodní rezervaci Rejvíz využívají jen v minimálním rozsahu, v suchých okrajových porostech. Jedná se řádově o desítky stromů,“ uvedl vedoucí Správy CHKOJ Petr Šaj.
V porostech s přírodním charakterem se podle něj napadené stromy loupou nastojato, případně se nezasahuje vůbec, chemická asanace je povolená v monokulturních smrčinách.
„Všechno dřevo zůstává na místě, aby dalo základ novému lesu. Paradoxem je, že výjimka pro zásahy v rezervaci Rejvíz je platná od roku 2015 a účastníci řízení včetně nevládních organizací tehdy s využitím chemických postřiků souhlasili. Současné rozhodnutí Správy CHKOJ naopak využívání chemických prostředků oproti platné výjimce z roku 2015 omezuje,“ argumentuje Šaj.
U rezervace stojí otevřené barely, zlobí se ekologové
Ochránci přírody zároveň tvrdí, že s chemickými látkami se u Rejvízu nezodpovědně hazarduje.
„Na okraji rezervace se nyní nacházejí barely s účinnou látkou. Jsou otevřené a bez jakéhokoliv zabezpečení. Nejsou zde žádná varování, přestože se chemie používá i v blízkosti turistické stezky. Takové postupy jsou hazardem pro přírodu i návštěvníky,“ řekl Kutal.
Ekologové jsou přesvědčení, že současný postup šíření kůrovce stejně nezastaví. Jediným řešením je podle nich nechat vše na přírodě.
„Je třeba zastavit nesmyslné kácení v nejcennějších oblastech a nechat vše přirozenému vývoji. Vždyť i suché stromy mají efekt. Zabraňují vysoušení a erozi půdy. Pomáhají ochránit vodní režim i mladé semenáčky,“ míní expert na ochranu stromů Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Podle ochránců bude další postup na Rejvízu důležitým precedentem, protože kůrovcová kalamita se rychle šíří a nevyhne se dalším chráněným územím.
