Co vás vedlo k výběru motta jinakost?
Žijeme ve světě, který je barevný a mimořádně rozmanitý. Genderová, etnická a kulturní různorodost jsou jeho samozřejmou součástí a podmínkou pro to, aby empatií prodchnutá společnost vůbec fungovala, ovšem spousta lidí k odlišnosti pořád přistupuje s předsudky. Chceme dát prostor těm, pro něž je jinakost inspirací, ne zdrojem fobie. Tvůrcům a tvůrkyním, kteří společenská i umělecká klišé demaskují a pomyslné estetické hranice překračují a zpochybňují.
Festival do Olomouce přiváží hlavně umělce, kteří tvoří ve střední Evropě, s důrazem na ty působící v Německu. Proč zrovna tento jazykový prostor?
Německojazyčné divadelní dění, bavíme se o Německu, Rakousku a Švýcarsku, vnímáme jako inspirativní fenomén, který na umělecky autonomní úrovni s naprostou samozřejmostí reaguje na aktuální společenské a politické problémy. Roli v našem zacílení hraje, s ohledem na geografickou dostupnost, třeba minimalizace ekologické stopy, ale také dějinný kontext. Máme za sebou mnoho století soužití, během kterého se obě blízké kultury prolínaly a ovlivňovaly. Němci se též zásadně podepsali na historii a podobě Olomouce. Takzvané německé divadlo zastává v kontextu toho světového normotvornou pozici. Charakterizuje ho výrazná národnostní i formální diverzita, v evropském měřítku v bezkonkurenčním rozsahu. Pro naprostou většinu divadelníků a divadelnic je metou pracovat a prosadit se v tomto úžasném divadelním světě, jenž má okolo sto milionů německy hovořících potenciálních diváků.
Petr Nerušil
|
Jak jste přehlídku dávali dramaturgicky dohromady?
Dramaturgii Flory vždy vymezuje a zastřešuje ročníkové motto, které jste zmínila. Chceme, aby byl festival oslavou jinakosti. Jak s ohledem na obsah jednotlivých produkcí, které reflektují různé, s tématem jinakosti provázané sociální otázky, tak s důrazem na maximální žánrovou i stylovou pestrost. S letošním leitmotivem i mezi sebou budou komunikovat činohra, tanec, performance, divadelní instalace, výjimečně i opera a produkce pracující s novými technologiemi. Návštěvníka uvedeme rovněž do výlučného prostředí virtuální reality.
Divadlo, jež se pohybuje ve virtuálním prostoru, to zní velmi zajímavě.
Diváka, vybaveného brýlemi pro virtuální realitu, pozveme do světa jedné z nejinvenčnějších i nejradikálnějších režisérek poslední dekády Susanne Kennedy. Poté, co projde její fantaskní krajinou, může přemýšlet nejen nad tím, co vlastně prožil, ale i v jak rozmanitých podobách lze současné divadlo zakusit.
Ze kterých zemí tedy umělci do Olomouce přijedou?
Z Německa, Švýcarska, Rakouska, Maďarska a Slovenska.
Je tento ročník oproti jiným v něčem jiný? Ať už po dramaturgické stránce, nebo co se příprav týče?
Kromě hraničních exkurzů mapujících a akcentujících svět žánrové rozmanitosti, s čímž souvisí třeba fakt, že několik produkcí uvedeme v olomouckém Muzeu umění, dáváme letos významný prostor tvůrkyním, protože ženy jsou v uměleckém prostředí stále podhodnocovány. Do Olomouce tak dorazí hvězdné představitelky evropského divadla.
Ředitel festivalu Divadelní Flora Petr Nerušil u plakátu pro letošní ročník.
Na která jména se lze těšit?
Kromě tvorby zmíněné Susanne Kennedy nebo nejvýznamnější maďarské choreografky Adrienn Hód představíme také ve Švýcarsku působící Teresu Vittucci, rakouskou zakladatelku nahého tance Doris Uhlich či klíčovou reprezentantku německé nezávislé scény Simone Dede Ayivi. Uvedeme též adaptaci prózy nebinární osobnosti německé literatury Sashi Marianny Salzmann, jejíž román Na člověku musí být vše krásné se stal tamní knihou roku. Během prvního festivalového víkendu třikrát odehrajeme site-specific produkci (dílo určené přímo pro daný prostor – pozn. red.) tanečnice Boglárky Börcsök a filmaře Andrease Bolma, jež od své srpnové vídeňské premiéry osvěžila nabídku nejprestižnějších světových přehlídek a nyní zdobí obálku programové brožury Impulse Theater Festival, kam Boglárka vyrazí brzy po olomouckém turné.
Na nemalou část akcí konajících se v rámci Divadelní Flory je vstup volný. Jak moc je tedy tato přehlídka otevřená?
Na doprovodný program, besedy s tvůrci a interprety nebo koncerty je vstup zdarma, na tituly hlavního programu samozřejmě prodáváme vstupenky. Ty úplně nejdražší stojí 390 korun, ale poskytujeme opravdu velké slevy studentům či seniorům a ceny lístků začínají na padesátikoruně. Jsme dotovaná akce, což do cen promítáme, naši diváci běžně navštěvují pět, šest nebo i více představení.
Lákadla festivalu (výběr)čtvrtek 11. května sobota 13. května neděle 14. května pátek 19. května |
Kde všude se bude hrát?
V Sklubu, Moravském divadle, Muzeu moderního umění i Arcidiecézním muzeu, prostorách univerzitního Konviktu, Divadle na cucky, kostele Panny Marie Sněžné nebo Jazz Tibet Clubu.
V čem je vlastně Divadelní Flora jiná oproti dalším divadelním festivalům, které se v Olomouci konají?
Na rozdíl třeba od letních akcí pořádaných Moravským divadlem nebo Divadlem Tramtarie neprezentuje pod širým nebem inscenace, na které si můžete během roku kdykoli zajít na zdejších scénách. Takové přehlídky jsou jistě příjemným osvěžením kulturní nabídky, ovšem Divadelní Flora přiváží do Olomouce špičkové a oceňované divadelní produkce a tvůrce. V mezinárodním kontextu, což je důležitý dovětek, představujeme současné umělecké trendy. Díky našemu festivalu, na jehož finální podobě pracují celoročně desítky lidí, si návštěvníci mohou dopřát nesamozřejmý luxus vidět letos například hamburský Thalia Theater, jenž patří k nejrenomovanějším evropským souborům.
Zmínil jste mi, že slovo festival vám také evokuje představu živé platformy.
Díky Divadelní Floře se v Olomouci každoročně potkávají lidé z divadelní branže – osobnosti z řad inscenátorů a interpretů, ale rovněž kritické a publicistické obce, studenti divadelních oborů, ředitelé a kurátoři řady jiných festivalů či divadelních institucí. Před pár lety jsme, v Olomouci vůbec poprvé, zorganizovali hostování vídeňského Burgtheateru s německojazyčnou inscenací roku. Jeden olomoucký teatrolog našel pro náš počin ekvivalent ze světa sportu, podle něj by významu téhle kulturní události ve fotbalovém prostředí odpovídalo, kdyby na stadionu Sigmy nastoupila Barcelona.
Začínali jste jako relativně malá akce, dnes se jedná o jeden z nejvýznamnějších festivalů v Česku. Dokonce dostal cenu Olomouckého kraje za výjimečný počin roku 2022 v oblasti divadla. To je docela velký závazek pro další ročníky. Cítíte, že je ještě kam růst, nebo už přehlídka naráží na své limity?
Limity jsou infrastruktura a finance. V Olomouci je pro festival našeho typu minimum vhodných prostor, proto je velmi složité a náročné – finančně, technicky, produkčně i personálně – vybrané tituly adekvátně adaptovat. Patříme k nejvýznamnějším a největším českým divadelním festivalům, oproti srovnatelným akcím v Plzni či Brně máme ovšem méně než poloviční rozpočet.
